Po volbách bude boj o to, které daně se zvýší, říká Martin Mašát

Inflace v dubnu oproti březnu vzrostla o půl procenta. Meziročně pak v dubnu stouply spotřebitelské ceny o 3,1 procenta. Co podle vás čeká domácnosti z hlediska spotřebitelských cen v budoucích měsících?
Otevření ekonomiky přinese vedle bezmezné euforie, také jeden, ale opravdu velký problém, a tím je růst ceny spotřebního koše. Jednoduše řečeno bude tu inflace a budou růst ceny zboží a služeb.

U kterého zboží a služeb čekáte nejznatelnější zdražení?
Růst cen bude ovlivněn jak přebytečnou poptávkou, tak nedostatečnou nabídkou. Poptávka byla rok díky restrikcím omezena a spotřebitelé mají obrovský hlad utrácet. Druhým a možná výraznějším problémem je nabídka. Ta se potýká s nedostatkem dílů a součástek, stejně tak s razantním nárůstem cen za dopravu a v neposlední řadě s růstem cen komodit, které vysávají více otevřené ekonomiky jako jsou Čína či USA. Všude zde tahá Česká republika za kratší konec.

Jakou roli v tom sehrává posilující koruna, nemůže tlumit inflaci v dovozech?
Ano, určitou úlohu může sehrát i kurz koruny, ale nepřeceňoval bych ji. Navíc v případě nedostatku surovin a cen „carga“ ani silnější koruna nepomůže tlumit inflační tlaky. Postupně se zdražení vstupů a neuspokojená poptávka projeví v celém spotřebním koši.

Kurz koruny je cca 25,50 za euro, tedy na rekordech. Jedni říkají, že koruna patří k nejnadhodnocenějším měnám, jiní že má stále prostor k posílení. Co myslíte, jaký bude podle vás vývoj koruny v budoucích měsících?
Posílení koruny za posledních šest měsíců je opravdu razantní. Vždyť ještě v listopadu bylo jedno euro skoro za 27,50 Kč. To je důvod proč někteří analytici říkají, že je nadhodnocená. Osobně stojím spíše na straně těch, kteří říkají, že koruna bude posilovat i v následujících měsících. Pro posílení hovoří nejen vyšší inflace a tím růst úrokových sazeb, ale i svižný rozjezd Německa, na které je česká ekonomika navázána.

Jaký vývoj lze očekávat u eura a dolaru?
Očekávám dlouhodobě posilování, a to především proti euru. Na druhou stranu aktuální posílení koruny bylo velice rychlé, a navíc se blíží nevyzpytatelné volby, a to jsou faktory, které mohou na nějakou dobu rozjetou korunu zastavit a způsobit výkyvy.

Co se týče kurzu koruny a dolaru, tak příběh je trochu jiný, protože v USA je také vyšší inflace [za duben 4,2 % meziročně] a výnosy jdou také nahoru. To může na určitou dobu zcela zastavit posilování koruny, která je nyní na úrovni 21 korun za dolar.

Má smysl se podle vás věnovat kryptoměnám? Je namístě do nich investovat?
Ne. Je to ztráta času a peněz. Dávat peníze do kryptoměn není investování, ale spíše jen jakási módní póza, která může investory stát mnoho peněz. Pro nadšence je to však skvělá hazardní hra, ale musí počítat i s obrovskými ztrátami.

Objem nově sjednaných úvěrů u firem a živnostníků stagnuje, výjimka jsou domácnosti. Pokračuje boom na trhu hypoték. Jak si stojí úroky u úvěrů? Jak je vidíte koncem roku i vzhledem k očekávanému zvyšování úrokových sazeb ČNB?

Zde výjimečně souhlasím s postojem analytiků. Což je dáno tím, že vyšší inflace tlačí na růst výnosů dluhopisů, a ty zprostředkovaně tlačí na zdražování úvěrů. Není totiž racionální důvod, proč by banky nabízely úvěry za sazby podobné výnosům „bezrizikových“ státních dluhopisů. Takže ano, sazby spotřebních či hypotečních úvěrů půjdou nahoru. Navíc si myslím, že Češi toto riziko vnímají, a proto byly poslední měsíce rekordní v objemu čerpaných hypoték. Časem inflace donutí i Českou národní banku zvýšit sazby. Můj tip je, že do konce roku se možná dočkáme trojího zvýšení sazeb.

Dluhopisový trh a fiskální politika

Ve vašem komentáři na iDnes.cz jste uvedl, že investoři se začali zbavovat českých státních dluhopisů. Jejich výnos vzrostl z 0,8 procenta ročně na 2,0 procenta. U desetiletých dluhopisů je to propad ceny o 10 procent. Co přesně to znamená?
Protože tu máme rostoucí inflaci vysoko nad cílem ČNB a bezprecedentně veliké deficity, tak výnosy dluhopisů rostou. Ceny existujících dluhopisů proto klesají. To znamená, že pokud máte 10letý dluhopis, který nese úrok [kupón] 1 procento, tak za něho zaplatíte 100 korun a každý rok dostanete 1 korunu. Pokud se však zvýší inflace, nebo se extrémně zadluží stát, tak investoři chtějí vyšší výnos, aby si nové dluhopisy koupili. Pokud bude mít nový dluhopis výnos 2 %, tak ten původní musí za stejných podmínek nést investorovi to samé, a to znamená za každý rok do splatnosti slevu v ceně 1 procento, aby výnos byl ony 2 procenta ročně. U desetiletého dluhopisů je to pokles ceny o 10 procent. Proto obecně platí, že při růstu výnosů ceny dluhopisů klesají.

Jakou roli v tom sehrává fiskální politika vlády z hlediska domácností a firem?
Odpověď lze rozdělit na dvě zcela odlišné oblasti. Tu pro lidi optimistickou. Fiskální expanze pomáhá rodinným rozpočtům, ať už formou nižších daní, vyššími platy státních zaměstnanců či důchody. Také stát více investuje či rozděluje další a další dotace. To vše pomáhá v rozběhu ekonomiky a k vyšší koupěschopnosti obyvatel. Samozřejmě, že rostoucí ekonomika a více peněz v oběhu pomáhají vytvářet inflaci.

Stát si na to půjčuje na finančních trzích. Avšak pokud dluhy rostou více než obvykle a k tomu se objeví inflace, musí hodně připlatit, což znamená vyšší úrok. A tak dokola. To že se taková dluhová spirála nemusí vyplatit, známe z řeckého příkladu. Že to není chiméra ani u nás připomněla nedávná kritická zpráva od ratingové agentury Moody´s, která rychlost zadlužovaní v České republice kritizovala.

Daně budou velké volební téma

Je jasné, že současná situace si vyžádá zvýšení daní. Kdy to lze očekávat?
Je politicky citlivá otázka, koho a jak hodně zdaníte. Zvyšování daní bude velkým volebním tématem a konkrétní výsledky uvidíme příští rok. Po volbách bude boj o to, které daně se zvýší. Ať už to budou majetkové daně, daně ze spotřeby nebo daně z příjmů, vždy bude nějaká skupina obyvatel bita více než jiné.

Které z daní jsou podle vás hlavními adepty na zvýšení?
Osobně si myslím, že se zvýší hlavně daně z příjmů a některé spotřební daně. Zde lze vybrat obrovské objemy peněz a „naštvat“ všechny lidi relativně stejně.

Zdroj: Fintag.cz