Investice do vína i „zelených“ firem

Uplynulý rok byl pro investice turbulentní, finanční poradci se ale shodují na jednom – koronavirový rok sice byl cennou lekcí, principy ale zůstávají stále stejné, a to i v období vysoké inflace.

Na obavy z rostoucí inflace a s tím i snahy centrálních bank ekonomiku zpomalit již v květnu reagovaly také světové akciové trhy. Americký index S&P 500 dosáhl svého absolutního vrcholu 7. května, poté začal prudce klesat. Obdobně reagovala také většina dalších evropských indexů, v první polovině května se propadl také evropský Stoxx 600. Ačkoliv se většině podařilo propady částečně vyrovnat, ve srovnání se začátkem měsíce jsou mnohé stále v minusu, a to i přes příznivé vyhlídky světového průmyslu a postupující očkování v západních zemích.

Přesto se finanční odborníci shodují, že právě akcie by měly být základem každého investičního portfolia, běžné spořicí produkty jsou totiž omezené nízkými úrokovými sazbami. „Řešením této situace, a to i pro konzervativní klienty, je přesun do mírně rizikovějších vod,“ říká hlavní analytik poradenské společnosti Broker Consulting Martin Novák. Takové kroky by podle něj měl zvažovat každý, kdo má na svém účtu větší objem peněz, než je pouze pohotovostní rezerva na pokrytí základních potřeb.

Víru investorů v akciové trhy potvrdila i takzvaná sektorová rotace. Na začátku pandemie se dařilo především technologickým akciím, které se rychle vzpamatovaly z prvního globálního lockdownu. To je příklad akcií ze skupiny FAMAG (Facebook, Amazon, Microsoft, Apple a Google), které od března do prosince vzrostly o více než 40 procent. V posledních týdnech se naopak daří hlavně konzervativním titulům.

Tento trend potvrzují také akcie na pražské burze, které se ve srovnání s loňským rokem daří a dosahuje nejvyšších hodnot od ledna roku 2020. Důvodem je, že se na české burze neobchoduje velké množství růstových akcií, ale především tituly hodnotové, tedy firmy s pomalým, ale stabilním růstem.

Právě proto také zahraniční analytici doporučují investovat například do firem z indexu S&P, v němž se nachází největší korporace s rozsáhlou kupní silou, pro které inflace z dlouhodobého hlediska nepředstavuje významnější riziko.

Přesto mohou akciové trhy skrývat společnosti, které mají vyšší potenciál růstu. Podle Martina Řezáče z Asociace pro kapitálový trh by v následujících měsících a letech mohly růst především akcie z takzvané kategorie ESG, tedy firem s pozitivním dopadem na životní prostředí nebo společnost. Do nich je možné investovat například skrze akciové fondy. Jako vždy se nicméně analytici a poradci shodují, že základním krokem k zabezpečení investic je jejich diverzifikace napříč platformami a aktivy. „Vše je v podstatě drahé a těžko se odhaduje, na co vsadit kartu,“ vysvětluje investiční analytik Martin Dočekal. „Pokud tak uděláte, je relativně vysoká šance, že na tom budete finančně lépe, než když nebudete investovat vůbec,“ dodává s tím, že významná část akciového trhu je v současnosti nadhodnocená. Tomu pomohlo také masivní investování drobných střadatelů. Například Američané do akcií vkládali plošnou pandemickou podporu od státu.

„V horizontu šesti až dvanácti měsíců očekáváme větší tržní korekci, neboť hlavní globální akciové indexy jsou momentálně na historických maximech,“ dodává Michal Stupavský ze společnosti Conseq. Část firem může v budoucnu doplatit také na očekávaný růst úrokových sazeb.

INFLACE DECIMUJE TERMÍNOVANÉ VKLADY
Přes jistou nervozitu na trzích analytici upozorňují, že v dlouhodobém horizontu představují akcie nejlepší poměr mezi rizikem a výnosem. „Momentální nominální výnosy z konzervativních investic zdaleka nepokryjí ani inflaci,“ vysvětluje Stupavský. Zhodnocení nad dvě procenta ročně je u termínovaných vkladů spíše vzácností, většina bank se pak pohybuje pod jedním procentem ročně.

„Dluhopisové investice a alternativní aktiva by pak měly být pouze doplňkem portfolia,“ dodává Stupavský. Klíčová je ale podle něj vhodná strategie. „Určitě očekávám větší volatilitu, protože mnoho ‚nových‘ investorů nemá zkušenosti s dlouhodobým horizontem a jakákoliv korekce je může vyplašit. Jejich náhlé reakce mohou trhy nebo spíše ceny konkrétních akcií rozkolísat více, než je obvyklé,“ dodává ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát.

S tím souhlasí Novák z Broker Consulting. „Dlouhodobé úspěšné investování vyžaduje cíl, plán a disciplínu jej dodržet. Pokud investor vstupuje na trh s tím, že si za státní podporu nakoupí akcie dvou až tří firem a pohádkově zbohatne, čeká ho dříve či později velmi tvrdé vystřízlivění,“ vysvětluje Novák.

Dlouhodobé spoření na bydlení nebo penzi by se podle odborníků nemělo obejít bez penzijního připojištění nebo stavebního spoření, a to ideálně v částce, kdy dochází k maximalizaci státní podpory. Ta je u penzijního připojištění měsíčně maximálně 230 korun.

VÍNO A ENERGETIKA JAKO STÁLICE
Výzkumem inflace a jejím dopadem na hodnotu různých aktiv se zabývala investiční společnost Man Group. V rozsáhlé studii sledovala období inflace za posledních sto let, přičemž se zaměřovala rovněž na období finančních krizí.

Proti inflaci se podle výzkumu dá bojovat vstupem do některých konkrétních sektorů. Dlouhodobě jde především o energetiku, na hranici rentability se pohybuje také zdravotnictví, přičemž právě současná koronavirová krize ukázala jeho hlubší potenciál pro zvládání mimořádných situací. Ještě významněji se pak síla energetiky v průběhu uplynulého století ukazovala v případě investic do komodit. Růst jejich cen přitom v posledních letech nebyl pro většinu investorů lákavý, což částečně ovlivňovala relativně mírná inflace.

Jak ale také vyplývá ze studie Man Group, proti inflaci se dá úspěšně bojovat také nákupem sběratelských předmětů. Typicky jde o umění, poštovní známky a víno, průměrný růst jejich cen totiž ve většině období inflaci překonává.

NENÍ DLUHOPIS JAKO DLUHOPIS
Jedním z nejjistějších způsobů ochrany peněz před inflací je nákup státních dluhopisů, které vydává ministerstvo financí. Emituje je ve dvou režimech – reinvestiční, kde stát slibuje určitý výnos, a protiinflační. U nich stát ujišťuje, že investorům vrátí zpět vklad navýšený o míru inflace v daném období. Právě o tento druh dluhopisů je mnohem větší zájem. Stát přitom již předem avizuje, že jejich cílem není výdělek, ale právě uchování hodnoty před zdražováním peněz. Ministerstvo vydání nových dluhopisů oznamuje v takzvaném emisním kalendáři. Výhodou nákupu státních dluhopisů je vysoká bezpečnost takové investice a jistota návratnosti.

Finanční poradci nicméně upozorňují na rozšířený trend, kdy část veřejnosti dává na stejnou úroveň státní a firemní dluhopisy. Druhý způsob investic má v Česku po vlně krachů několika firem pošramocenou pověst, naposledy řada investorů přišla o peníze v případě společnosti C2H podnikatele Michala Mičky.

Podnikatelé pomocí dluhopisů často financovali byznys s nízkou návratností. Když bylo půjčené peníze nutné splácet, obchodní model zkrachoval. Přestože prospekty dluhopisů schvaluje Česká národní banka, neznamená to, že by hodnotila, zda je daná firma skutečně ekonomicky zdravá a nehrozí jí tak v následujících letech krach.

„V České republice existuje kromě běžných dluhopisů také temný trh firemních dluhopisů, který je čistě spekulativní. Jedná se o vysoce rizikové investice, kde náklady přesahují několik procent a skutečné riziko investice je daleko od nabízeného výnosu,“ vysvětluje ekonom Partners Mašát. Ten doporučuje, aby se investoři zaměřili především na dluhopisy velkých bank nebo firem, jako je například ČEZ.

S PÁR SET TISÍCI PRO NEMOVITOST?
Ačkoliv o tom mnoho analytiků pochybovalo, současná krize nakonec nepřinesla pokles cen nemovitostí, ale pravý opak. Částky, za které se domy a byty prodávají, totiž vzrostly na rekordní hodnoty. Naspořených několik set tisíc korun tak vystačí na koupi bytu pouze v malých městech nebo vesnicích. Pokud přitom takovou nemovitost nechcete využít pro vlastní potřebu, doporučují analytici dvojnásobnou opatrnost.

„Máte sice vlastní nemovitost, jejíž hodnota se v čase zvyšuje, ale také se o ni musíte starat. Pokud se rozhodnete ji pronajímat, musíte správně stanovit výši nájemného a hlavně sehnat dobrého nájemníka, který bude platit včas a nemovitost vám nepoškodí,“ vysvětluje Novák. V některých městech přitom poptávka po pronájmech začíná klesat, což může úspěšnou investici dále zproblematizovat. Řešením může být investice do realitních fondů, i zde je ale potřeba dát si pozor. Slabý výkon za uplynulý rok měly především ty, které v rámci svého portfolia investují zejména do kanceláří a prodejních prostor. Dařilo se naopak fondům zaměřených na skladovací prostory, kterých je v rámci regionu stále nedostatek.

Ekonomové se shodují, že nemovitostní fondy zpravidla poskypříklad tují zhodnocení nad rámec inflace, ve srovnání s akciovými fondy je však jejich výkon slabší. Výhodou je ale skutečnost, že je možné do nich investovat částky již od stokorun. Nevýhodou je pak nižší transparentnost cen ve srovnání s akciemi. Problematické mohou být pro potenciální investory také ceny. „Trh rezidenčních nemovitostí je už poměrně drahý,“ vysvětluje Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR. Investoři by se tak měli připravit na menší zhodnocení investice než v uplynulých letech.

ÚSPĚŠNÉ ZLATO?
Loni zažilo velký boom také zlato. Jeho ceny rostly prudce především v první polovině roku, šlo tak o opačný pohyb ve srovnání s akciovými trhy. V posledních měsících nicméně cena začala klesat, čímž se vymazal růst z uplynulých měsíců.

„Schopnost zlata krýt se před inflací se nepočítá v letech ani dekádách, ale ve staletích,“ řekl agentuře Reuters Campbell Harvey z americké Duke University, podle nějž zlato příliš neplní svoji funkci v dobách krátkodobé inflace. Analytici přitom očekávají (a doufají), že to je případ právě současného období, kdy by se růst cen mohl zastavit nejpozději v příštím roce.

Ačkoliv je zlato považováno za univerzálni investici, jako protiinflační nástroj v rámci celého portfolia neobstojí. Zpravidla totiž růst jeho ceny dosahuje v dlouhodobém horizontu právě výše inflace, zlatem tak není možné krýt zbývající investice.

PENÍZE, KTERÉ NEMÁTE, INFLACE NESEBERE
Jeden ze způsobů, jak proti inflaci bojovat, je přitom jednoduchý – neodkládat spotřebu a nakupovat nyní, což platí například pro výbavu domácnosti a další spotřební zboží.

Aktuální krize zároveň může nabídnout i naprosto odlišný pohled na případné investice. Jak se poradci shodují, právě současná doba může být ideální chvílí, kdy se vyplatí vložit peníze sám do sebe – ať už nave formě studia, nebo spuštění vlastního podnikání. „Rozhodně bych to doporučil spíš než si pořizovat podílový fond,“ vysvětluje Dočekal, podle nějž takové kroky mohou jednotlivce nejlépe připravit na případnou další finanční krizi. „Pokud přijde výplach trhů, přijdou i příležitosti,“ dodává.

Stupavský ze společnosti Conseq je pak přesvědčený, že na trhu práce lidem pomůže především další studium cizích jazyků. „Jsem přesvědčený, že mladí lidé v 21. století díru do světa bez brilantní angličtiny rozhodně neudělají,“ vysvětluje Stupavský.

TAJEMNÝ BITCOIN
Otázkou také zůstává, jak se v době inflace zachovají nejnovější aktiva, jako je například bitcoin. Dostupná data zatím chybí – nejznámější kryptoměna vznikla před dekádou, významnějším inflačním tlakům tak byla vystavena pouze v roce 2013. Zastánci bitcoinu poukazují na to, že virtuální měna není nijak navázána na politiku centrálních bank. Skeptici naopak zdůrazňují, že cenu bitcoinu výrazně ovlivňuje situace na trhu s rizikovým kapitálem. Když jde dolů, bitcoin se propadá ještě hlouběji.

Kolísavost se podle některých analytiků nicméně může s postupem času snižovat a přibližovat se trendům, které ovlivňují například americký technologický index Nasdaq.

To by na jednu stranu zvýšilo atraktivitu bitcoinu s ohledem na jeho předvídatelnost, mělo by to ale také negativní důsledky. V posledních letech sloužil bitcoin investorům především jako nástroj k diverzifikaci portfolia. Pokud se chováním více přiblíží technologickým akciím, může tuto výhodu ztratit.

Analytici ale upozorňují, že bitcoin je především nástroj ke spekulaci – od jeho umístění do portfolia neodrazují, neměl by v něm však mít větší než pětiprocentní podíl.

Zdroj: Deník N