ČNB zvedá úroky, spoření to zatím nepomůže
Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 0,5 % a lombardní sazbu na 1,25 %. Obě sazby rostou o 0,25procentního bodu. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby začnou platit zítra.
Vzhledem k inflaci, která v posledních měsících vystoupala ke tříprocentní úrovni, se zvýšení úroků očekávalo. Bankovní rada ČNB sazby zvedá poprvé od loňského února. Tehdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, s ní se na pár týdnů zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba byla na 0,25 %.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům. Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb, a to v závislosti na dalším vývoji pandemie,“ říká Martin Gürtler, ekonom Komerční banky
Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy nižší ochotu utrácet.
„Dnešní růst sazeb byl natolik dobře očekávaný, že už se dávno do trhu propsal, ať už na posilující koruně nebo na rostoucích sazbách úvěrů,“ říká Dominik Stroukal, ekonom platební instituce Roger. Například průměrný úrok u hypoték už není pod dvěma procenty a nabídkové sazby běžně začínají kolem úrovně 2,5 %.
„Základní sazby ČNB mají vliv na cenu krátkodobých finančních nástrojů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jako jsou podnikatelské úvěry, mohou zvýšit cenu úvěrů s kratší splatností a mohou se dotknout i spotřebitelských úvěrů,“ říká Marcela Mazáková, hypoteční analytička společnosti Partners
Na růst úroků u spoření jsou sazby stále nízko. „Navíc mají banky obrovské množství likvidity a nemají zájem lákat ve velkém další vklady klientů. Změnu výnosů aktiv nečekáme, je to malá a očekávaná změna. Na růst úroků na spořících účtech a výnosů obecně si budeme muset počkat na mnohem vyšší sazby, které i v té nejrychlejší trajektorii můžou na předpandemickou úroveň vyrůst nejdříve za dva roky,“ říká Stroukal.
„V tomto roce očekáváme ještě jeden růst sazeb v listopadu a pak dva až tři růsty sazeb v příštím roce,“ odhaduje Jan Bureš, ekonom společnosti Patria Finance. Pokud by mu odhad vyšel, byli bychom na konci roku 2022 na repo sazbě 1,25 nebo 1,5 %. Když v roce 2019 byla repo sazba kolem 2 %, byly spořicí účty v řadě případů dostupné s úrokem nad 1,5 %.
Že by spořící účty dokonce pokryly inflaci a něco vydělaly, toho se už podle Stroukala nejspíš nikdy nedočkáme. „K tomu bude potřeba jít vždy do nějakého investičního rizika,“ dodává.
Rychlejší zvyšování sazeb ze strany ČNB by připadalo v úvahu, kdyby inflace v dalších měsících zůstávala kolem tří procent nebo dokonce ještě rostla. Spíše se ale čeká, že tempo růstu inflace vystřelilo nahoru jen dočasně, a to kvůli nízké srovnávací základně z loňského roku, kdy například ceny ropy a pohonných hmot klesly na několikaletá minima a také kvůli znovu nastartované ekonomice, která se zvýšenému tempu teprve musí přizpůsobit. Známý je třeba příběh nedostatkových čipů, kvůli kterým například ve Škodě Auto ruší směny a mají frontu desítek tisíc nedokončených aut.
„Růst úrokových sazeb nedokáže okamžitě zabrzdit růst spotřebitelských cen. Dává nám však naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká Štěpán Křeček, ekonom společnosti BH Securities.
Historický vývoj repo sazby v grafu:
