Krotitelé dluhů se zaměří na podnikatele v potížích

Na Krotitelích dluhů jste spolupracoval už v roce 2009 a 2010. Změnila se za tu poměrně dlouhou dobu finanční gramotnost českých domácností?
Zdá se mi, že lidé jsou informovanější, daleko víc rozumějí základním finančním produktům, jako je například stavební spoření. Víc si uvědomují potřebu krytí životního standardu třeba životním pojištěním a dokonce víc investují. Investicím ale ne všichni opravdu rozumí a často ochotně uvěří slibům o nereálných vysokých výnosech při nízkém riziku. V tom jsou někteří lidé nepoučitelní.

V čem vidíte největší kontrast oproti předchozím sériím?
Hledali jsme odlišné příběhy. Víc jsme se soustředili na profese, které byly zasaženy opatřeními souvisejícími s koronavirem. Převážná většina protagonistů se nedostala do finančních problémů vlastní vinou, ale kvůli vnějším okolnostem.

Z toho vyplývá, že v nové sérii najdeme jiný typ lidí než v těch předešlých.
To ano. V předešlých sériích jsme řešili finanční problémy domácností, hlavně neúměrné zadlužování. V nových dílech Krotitelů dluhů není problémem neúměrnost, ale nepředvídané a nepředvídatelné situace. Jde převážně o podnikatele, kteří mají finanční uvažování. Řídí svoji firmu, musí uživit zaměstnance. Teď se potýkají s obtížemi, které nikdo neočekával a na které nebyli připraveni. Ale i v této sérii se dva nebo tři díly věnují řešení běžných rodinných financí.

Představil byste nám protagonistu prvního dílu, který Česká televize vysílala v pondělí 6. září?
První díl je o panu Sladkém, který speciální metodou připravuje chlazená jídla. S prvním lockdownem se jeho podnikání téměř zastavilo. Firma fungovala dál díky rezervám, ty ale postupně docházely a chyběl nový akční plán. Naší úlohou tedy bylo ukázat panu Sladkému cestu, jak podnikání dělat trochu jinak, přizpůsobit ho novým okolnostem. A vlastně nejde jen o současnou situaci, ale vůbec o vývoj v budoucnosti. Aby byl schopen najít si novou klientelu také mimo segment, kde doteď působil. Klientelu, která ho udrží při životě i v mimořádných podmínkách.

Jak je těžké přesvědčit lidi, aby změnili své uvažování a zaběhlý způsob jednání?
V tomto případě jsme naráželi na značný konzervatismus pana Sladkého. Projevilo se to nejen v určité averzi k internetu a sociálním sítím, k serverům, které se zabývají rozvozem jídel a podobně. Zároveň také v neochotě spolupracovat s jinou bankou, než na kterou byl po léta zvyklý a která se k němu v jistých ohledech chovala až macešsky. Za největší paradox obecně považuji, když lidé očekávají nějakou změnu k lepšímu, i když sami nezmění svoje dosavadní chování.

Pandemie se podepsala na finančním zdraví českých domácností. Jaký typ lidí ztratil nejvíc a kdo si naopak finančně polepšil?
Můj osobní názor je, že nejvíc byli postiženi malí a střední podnikatelé a střední třída, jako taková. Nízkopříjmové skupiny nebyly tolik zasaženy díky státním kompenzacím. Zároveň se ukázalo, že období, kdy bylo možné dělat jen drobné nákupy, pomohlo v domácnostech vytvořit určité rezervy. Dalo by se říct, že to byl takový malý pozitivní efekt. Zjistili jsme, jak málo nám stačí k životu.

Kdo si během pandemie skutečně polepšil, dokážeme s jistotou říct až za nějaký čas. Obecně ale myslím, že si do určité míry pomohly obory, které jsou zapojené do IT nebo dokázaly dobře fungovat on-line. Výrazně netratily ani velkoobchody, rozhodně se dařilo zásilkovým a dodávkovým službám.

Zmínil jste, že domácnostem vzrostly úspory. Uvědomují si lidé, že inflace znehodnocuje peníze v hotovosti a na běžných účtech? Mají Češi větší motivaci a ochotu investovat?
Lidé, se kterými se já setkávám, to řeší. Často se o tom hovoří v médiích, je to téma, které se probírá. Populární jsou pořád nemovitosti a je to vidět nejen na jejich rostoucích cenách, ale i na vývoji hypotéčního trhu. Cítíme, že tempo tohoto investování slábne, ale je to spíš tím, že pomalu není co kupovat a ceny jsou příliš vysoko. Dobrou alternativou by mohly být nemovitostní fondy. Nikoliv dluhopisy firem, které mají ve svém portfoliu také nemovitosti, ale klasické zavedené fondy, které jsou pod dozorem regulátora. Vhodné můžou být i státní dluhopisy, jako například protiinflační dluhopis. Na trhu jsou i korporátní dluhopisy, kterým se dá důvěřovat. Také dává smysl jít cestou investic do akcií, obecně využít dynamičtějších investičních nástrojů. Jako výhodné se ukazují investice, které mají v portfoliu informační technologie, zdravotnictví, technologie zpracování a čištění vody nebo alternativní zdroje elektrické energie. To jsou ale věci, o kterých je opravdu dobré se poradit.

Dá se jednoduše říct, na co by si lidé měli při investování dát největší pozor?
Lidé jsou ochotni uvěřit slibům velkých výnosů a kupovat velmi riziková aktiva. Dokonce lidé, kteří nikdy neinvestovali nebo si nezkusili spekulovat s měnami na Forexu, jsou ochotni si kupovat kryptoměny a vložit do nich klidně většinu úspor. Já nemám nic proti tomu, aby si lidé se svými penězi trochu i pohráli, ale musí to být v rozumné míře, například do pěti procent celkových úspor.

Obecně platí u investování vcelku jednoduché pravidlo. Musíme hledat vyváženost rizika, výnosu a času. Rychlý a vysoký zisk bude vždy rizikový. Pokud chci jistotu, bude výnos nižší. Jestli si někdo myslí, že s jistotou dosáhne rychle vysokého výnosu, je to vždycky chyba.

V čem vidíte hlavní přínos Krotitelů dluhů?
Poselství pořadu je ukázat divákům příběhy reálných lidí, kteří se ocitnou ve finanční krizi, často ne vlastní vinou, a nastínit způsob, jakým se s ní lze vypořádat. Rozhodně se nesnažíme poukazovat na naivitu lidí, že si za svoje problémy můžou sami. Prostě pracujeme na tom, jak se z těžké situace konstruktivním způsobem dostat. Ukázat možnosti řešení, inspirovat diváky k tomu, aby vyhledali odborníky, kteří jsou schopni a ochotni pomoci. Určitě bych vyzval další, kteří zvažují možnost se do pořadu přihlásit, aby to udělali. Mohou pomoci nejen sobě, ale i druhým.

Zdroj: Peníze.cz