Pomáhá léčit lidi, na své dluhy ale nestačí. Jak z toho ven?

Česká televize dnes večer vysílá třetí díl pořadu Krotitelé dluhů, jehož protagonisté se snaží s pomocí finančních poradců vymanit z dluhové pasti. Tentokrát bude boj s dluhy o to těžší, že ho svede maminka samoživitelka. Připomeňme si, co se odehrálo v předchozím díle.

Pár neuvážených kroků
Šedesátiletý lékárník Pavel Veselý působí ve farmacii už 30 let. Provozuje lékárnu v Městci Králové a výdejnu léků v nedaleké obci Žiželice. Podniká spolu se svou životní partnerkou Nikol a společně taky vychovávají dvě dcery. Svou práci považuje ho za poslání. Jak sám říká, nemá klienty a zákazníky, ale pacienty. Svou práci vnímá jako službu společnosti a pacienti, kteří v pořadu promlouvají, si ho velmi chválí. V čem je tedy problém?

Sešlo se jich hned několik. V roce 2014 byl zrušen třicetikorunový doplatek za recept, což znamenalo významný propad příjmů lékárny. Velké obtíže představuje také konkurence. Ve městě se třemi tisíci obyvatel jsou hned tři lékárny a dvě z nich jsou součástí obchodního řetězce. Na finančních problémech se tedy podílejí vnější okolnosti, které pan Veselý nemohl ovlivnit.

Značnou roli na vzniku neutěšené situace v podnikání a následně i v rodině ale hraje i jistá ekonomická nepraktičnost lékárníka. I když se snažil propad příjmů aktivně řešit, jeho kroky se z dnešního pohledu jeví jako nepromyšlené. Otevřel dvě výdejny léků v menších obcích a žádal na ně dotace od pojišťoven. Nestačily – a kolotoč dluhů se začal roztáčet. Rozhodnutím soudu nakonec skončil pan Veselý v insolvenci. Sice mu bylo umožněno podnikat, aby mohl své závazky splácet, ale vyskytly se další komplikace.

Kvůli pozdnímu placení faktur distributorům léčiv přišel o některé dodavatele, zbylí jsou ochotni dodávat jen za hotové. V důsledku toho zejí regály lékárny prázdnotou, a příliš mnoho zákazníků tudíž nepřilákají. Pan Veselý s partnerkou vycházejí pacientům vstříc a léky jim dovážejí až ke dveřím. To ale znamená náklady na pohonné hmoty, a dokonce to není tak úplně podle pravidel. Podle vyjádření mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové lékárník není oprávněn dovážet léky pacientům. Zároveň však z jejích úst zaznělo, že by měl být počet lékáren určitým způsobem regulován, jako je tomu v některých evropských zemích. „Pokud na malém městě dobře funguje jedna lékárna a otevřou se tam dvě další, nemusí to vždycky znamenat zlepšení služeb pro pacienty,“ říká Bažantová. Malá nezávislá provozovna má jen malou šanci konkurovat velkým řetězcům.

Šokující náklady
Co na to zkušený finanční poradce Daniel Šobáň? Nejprve udělal analýzu rozpočtu. Příjmy z prodeje léků ani zdaleka nepokryjí výdaje, které je nutné hradit každý měsíc. Patří do nich nejen nájmy za provozovny, splátky dluhů a mzda paní Nikol, která pracuje společně s panem Veselým, ale také splátky hypotečního úvěru na dům v Žiželicích, kde sídlí výdejna léků a kam by se měla rodina v budoucnu přestěhovat. K tomu se přidávají náklady za auta, telefony a běžné rodinné výdaje. Podtrženo, sečteno: rodina je každý měsíc v minusu až 24 tisíc korun.

Při dalším rozhovoru Daniel Šobáň zjistil, že ani jeden z partnerů nemá jasnou představu o tom, kolik je stojí provoz lékárny a výdejny léků. „Naprosto klíčové je, aby pan Veselý s partnerkou změnili pohled na své podnikání. Musí doplnit obchodní aspekt, nebrat to jen jako službu veřejnosti,“ konstatoval v pořadu Šobáň. „Pan Veselý se mi přiznal, že v lékárně pracuje zadarmo,“ dodal ještě.

Po dvou týdnech, kdy pan Veselý s partnerkou pečlivě zaznamenávali veškeré informace o příjmech a výdajích, paní Nikol připustila, že zjištění výše nákladů za provozovny je pro ni šokující. Aby toho nebylo málo, přidaly se problémy s bydlením. Vzhledem k tomu, že rodina delší dobu neplatí nájem za obecní byt, město vyžaduje jeho uvolnění. Pan Veselý s partnerkou a dvěma dcerami jsou nuceni hledat náhradní řešení.

Paní Nikol vlastní dům v Žiželicích, kam by se rodina mohla po rekonstrukci přestěhovat. Podkroví domu je sice už částečně zrekonstruované, ale rozhodně zatím není v obyvatelném stavu. Pan Veselý odhaduje, že na dokončení přestavby by bylo potřeba zhruba půl milionu. Podle Šobáně je ale tento odhad velmi podhodnocený. Sám odhaduje cenu rekonstrukce na dvojnásobek, tedy minimálně jeden milion korun.

Každý měsíc padesát tisíc k dobru
Jaké navrhl finanční poradce řešení? Cestou k důstojnému bydlení by bylo refinancování hypotéky, která by se sice navýšila o požadovaný milion, ale zároveň by se snížily měsíční splátky při prodloužení doby splácení. Úspora na splátkách hypotéky, optimalizace výdajů za telefony a internet, přestěhování do vlastního, a tudíž ušetřené peníze za nájem. To jsou první tři body, které Daniel Šobáň doporučuje. Jako nejbolavější krok vnímá potřebu uzavřít lékárnu v Městci Králové, jejíž provoz se dlouhodobě nevyplácí. Rodina by celkově mohla ušetřit kolem padesáti tisíc měsíčně.

„Zásadně mě překvapily dvě věci. Očekával jsem, že z možnosti ušetřit desetitisíce měsíčně bude rodina nadšená. Tuhle informaci ale přijali bez nějakého údivu. Na druhé straně se celkem bez problémů smířili s opuštěním lékárny v Městci, což se v počátku zdálo jako nepřijatelné,“ konstatuje poradce.

Není však ještě vyhráno. Pan Veselý musí teď několik měsíců pečlivě a včas splácet své závazky, aby jeho partnerka mohla požádat o navýšení hypotéky. Pokud se to podaří, čeká rodinu bydlení v provizorních podmínkách v jejich domě v Žiželicích, než dokončí požadovanou rekonstrukci. „Naděje, že se panu Veselému a jeho partnerce podaří zbavit se dluhů, tady jistě je,“ připouští Daniel Šobáň. Rodina ale musí přehodnotit zaběhlý způsob života. Hodně věcí, na které jsou zvyklí, budou muset oželet. „Jako pozitivní faktor rozhodně vnímám to, že na řešení své situace nerezignovali a jsou oba nesmírně pracovití. Z tohoto pohledu je oceňuji,“ dodává finanční poradce.

Zdroj: Peníze.cz