Vláda nabízí příspěvek na bydlení. Kdo na něj má nárok, a kdo už ne

Rychlý růst cen energií v posledních měsících, kdy u nás navíc panuje topná sezona, dopadne do rozpočtu nejedné domácnosti. Podle výsledků analýzy společnosti PAQ vydá v roce 2022 průměrná česká domácnost v důsledku růstu cen elektřiny, plynu a dálkového tepla za bydlení měsíčně o 943 korun více než v předchozím roce.

„Zároveň až o 200 tisíc naroste počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení. Těmto domácnostem se výdaje na bydlení zvýší v průměru o více než 1 300 korun,“ uvádí k výsledkům analýzy zástupci společnosti.

Podle nich tak za předpokladu, že se letos nijak výrazně nezmění příjmy domácností ani jiné ceny, jako například nájemní bydlení, vydá průměrná domácnost za bydlení zhruba 33 procent svých příjmů. V roce 2021 to bylo 29 procent.

Příspěvek na bydlení je lepší než půjčka

Potíž je, že je v Česku stále mnoho domácností, které o příspěvek na bydlení nežádají, byť na něj mají nárok. Vysoké náklady pak pod tlakem řeší třeba rychlým úvěrem nebo půjčkou od známých a příbuzných. Podle zmiňované studie u nás v roce 2021 splňovalo podmínky nároku na bydlení přibližně 16 % domácností. Využívala ho ale pouhá čtyři procenta domácností.

„To znamená, že okolo půl milionu domácností nárok má, ale nevyužívá ho,“ uvádí zástupci společnosti ve své zprávě k analýze.

Lidé se totiž mylně domnívají, že na příspěvek nemají nárok, protože nesplňují pro jeho přiznání podmínky. Anebo nechtějí vyplňovat a dokládat hromady dokumentů. A jsou i domácnosti, které se za jeho čerpání prostě stydí.

„Požádat si o příspěvek na bydlení kvůli vysokým nákladům na bydlení nebo nižšímu měsíčním příjmu není ostuda a ani věda. Úřady práce, které příspěvek vyřizují, komunikují i elektronicky,“ upozorňuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Dokumenty dokládající příjmy a uhrazené náklady domácnosti za poslední čtvrtletí mohou lidé úřadu doručit online nebo poštou. „Odevzdat je ale mohou třeba i na podatelně svého kontaktního pracoviště úřadu práce,“ dodává poradkyně s tím, že se tak lidé vyhnou čekání ve frontách na pracovnici úřadu a třeba i nečekanému setkání se sousedem.

Nárok na příspěvek může odhadnout každý

Při posuzování žádosti o příspěvek na bydlení úřady práce porovnávají čisté příjmy členů domácnosti s uhrazenými náklady na bydlení za předchozí čtvrtletí. Nejvyšší náklad je tak pro většinu domácností nájemné a další platby spojené s užíváním bytu. Například úhrady za dodávku a spotřebu energií, vody a komunální poplatky.

Naopak do příjmů domácnosti patří mzdy, platy, veškeré důchody a příspěvky i přiznané výživné na dítě. Přičemž žadatel o dávku předkládá doklady za předchozí čtvrtletí.

„O dávku je možné požádat až tři měsíce zpětně od data podání žádosti o dávku, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady. Úřad práce ČR zkoumá výdaje na bydlení a příjem společně posuzovaných osob,“ potvrzuje Úřad práce ČR (ÚP ČR) ve svých pokynech.

Za rodinu se při posuzování nároku na příspěvek na bydlení považují všechny osoby, které společně byt užívají. Avšak s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Doklady je třeba si připravit předem

Podle Lucie Baslové by si měl každý dříve, než požádá o příspěvek na bydlení doma v klidu sepsat a shromáždit veškeré doklady a potvrzení o úhradách spojených s bydlením za poslední kalendářní čtvrtletí.

„Základní hodnotící kritérium je skutečnost, zda žadatel bydlí v nájmu, podnájmu nebo třeba služebnosti, tedy v případě uzavřeného věcného břemene k užívání bytu,“ říká.

Požádat o dávku podle ní mohou i vlastníci bytu či domu stejně jako členové bytového družstva. Přičemž přiznání příspěvku už se neváže na trvalý pobyt žadatele v daném bytě či domě.

„O příspěvek na bydlení může požádat i domácnost zatížená hypotékou. Její splátky se ale nezahrnují do nákladů na bydlení při posuzování nároku na něj,“ upozorňuje poradkyně.

Další podmínka pro přiznání dávky je to, jestli 30 a více procent z měsíčního příjmu domácnosti padne na úhradu nákladů spojených s bydlením. Pražští žadatelé příspěvek dostanou při splnění limitu 35 a více procent.

Pozor na normativní náklady

Výplatu příspěvku ale určují i takzvané normativní náklady. Ty každoročně stanoví ve svém nařízení vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je definuje následovně: „Normativní náklady na bydlení se počítají jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce.“

Jinak řečeno, pokud jsou reálné výdaje domácnosti na bydlení větší než ty normativní, příspěvek úřady přiznají pouze do výše aktuálně platného normativu. A také pokud je 30 % příjmů, v Praze 35 %, nižších než normativní náklady na bydlení.

Normativní náklady ale nejsou jednotné. Vláda při jejich stanovení zohledňuje počet osob v domácnosti a velikost obce či města, ve kterém žadatel o dávku bydlí. Tabulku s jejich výší najdou žadatelé na webových stránkách MPSV a Úřadu práce ČR.

Na závěr dodejme, že u příspěvku na bydlení je určitá překážka, že jej úřady nepřiznají lidem žijícím na ubytovnách nebo třeba v upravených nebytových prostorech. Avšak i pro ně je tady šance na pomoc od státu, a to ve formě takzvaného doplatku na bydlení. Dávku u nás spravují a vyplácí stejně jako příspěvek na bydlení úřady práce.

Jak se počítá příspěvek na bydlení

Nárok na příspěvek na bydlení lze ilustrovat na jednoduchém příkladu. Starobní důchodce má penzi ve výši 10 tisíc korun. Bydlí v Praze ve vlastním bytě a jeho měsíční náklady na bydlení činí 6 000 korun. Normativní náklady na bydlení jsou 6 232 korun.

35 % z jeho příjmu je 3 500 korun. Senior tedy splňuje první podmínku, kdy jsou náklady na bydlení vyšší než 35 procent jeho příjmu. A splňuje i druhou podmínku, protože 35 % jeho příjmu je nižší než normativní náklady na bydlení. Částka 3 500 korun je nižší než pro něj určený normativ 6 232 korun.

Určení výše příspěvku na bydlení:

Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení nejvýše však do normativních nákladů na bydlení (0,35 v Praze) příjmu domácnosti.

Výše příspěvku se vypočte:

6 000 – 3 500 = 2 500. Senior tak dostane od úřadu práce příspěvek na bydlení ve výši 2 500 korun na měsíc.

Zdroj: iDNES.cz