Vstup na burzu dává smysl, říká o vznikající bance šéf Partners. Kapitál dodali i Čupr a Pale Fire

Jak to vypadá s bankou, zejména pak s licenčním řízením?

Dříve se mluvilo o spuštění letos na podzim. Ani jeden ze dvou procesů, které probíhají, není snadný. V prvním případě jde o to, jak postavit banku, která bude konkurenceschopná. Proces je sám o sobě větší a delší, než jsme si na začátku uměli představit. Je to celé velmi zajímavé, tedy zejména možnost vybudovat novou banku na zelené louce, postavit si funkcionality na míru, od začátku ji stavět digitálně.

A licenční proces?

Je velmi náročný. Na druhé straně je pro mě potěšující, že ČNB neháže klacky pod nohy. Své kroky a požadavky dokážou velmi dobře obhájit a vysvětlit. Je to banka, s čímž je spojená velká zodpovědnost, takže požadavky jsou vysoké. Asi bych ocenil větší předvídatelnost celého procesu. Podle zákona je minimální základní kapitál banky 500 milionů korun. My jsme do toho šli s 1,2 miliardy. Pak jsme měli diskuzi s ČNB nad byznys modelem, zda mu věří, či nevěří. Ukázalo se, že jde především o diskuzi o počátečním kapitálu. Proto jsme navýšili kapitál na 1,8 miliardy korun. Z dalších diskuzí nad náklady, riziky a byznys modelem vyplynulo, že kdyby ty miliardy byly tři, tak by to více odpovídalo reálným potřebám na bezpečný start a dlouhodobé fungování banky. Takže jsme ve fázi navyšování kapitálu na tři miliardy, což formálně nestihneme do konce roku, takže nyní pracujeme s první polovinou příštího roku. Na druhé straně víme, že stejně nebudeme schopni odstartovat dříve než v květnu.

Takže licenci vidíte někdy v první polovině příštího roku?

Doufáme. Věříme, že už tam jsou jen jeden dva body ze čtrnácti, které bylo potřeba uzavřít. Další velké téma vedle kapitálu je cloud. Jde o to, že budeme první bankou, která bude stoprocentně fungovat v cloudu. Tudíž od nás potřebují relevantní věci, které jsou velmi detailní. Tedy mraky případů, co se stane, když… Mají z toho relativně obavy. A druhou věcí je donavýšit kapitál a vytvořit na něj nový byznys case. Z toho vyplyne, že nám tam bude ležet rezerva zhruba 1,5 miliardy nevyužitých korun. Ale alespoň je to v době, kdy jsou úrokové sazby, jaké jsou, takže nám to něco vydělává. 

Jaké jsou zdroje kapitálu?

Od začátku funguje struktura tak, že kapitál dodám já a Radim Lukeš (druhý ze zakladatelů skupiny Partners – pozn. red.) přes naše vehikly. Pak je akcionářem Partners BankIn, což je společnost, kde jsem já, poradci, manažeři a zaměstnanci banky a centrály. Je to zhruba devět set fyzických osob. A dalšími akcionáři jsou Pale Fire Capital a Tomáš Čupr. Původní 1,2 miliardy korun byly ještě bez Tomáše Čupra a bez Pale Fire. Přidat se měli při navýšení kapitálu, až získáme licenci. Tím, že jsme se rozhodli vyjít vstříc ČNB a navýšili jsme kapitál na 1,8 miliardy, tak se tohoto navýšení již zúčastnili Čupr a Pale Fire. Pale Fire asi za 250 milionů korun, Tomáš Čupr za 200. A kvůli navýšení na tři miliardy přidává Pale Fire zhruba 100 milionů. 

A zbytek?

Další kapitál dodám já, Radim Lukeš a BankIn, který během tří let naraisuje 1,3 miliardy korun a nyní pošle do banky prvních 500 milionů korun. A další kapitál dodá vydání dluhopisů v objemu 450 milionů korun, které emituje holdingová matka Partners. Jde o privátní emisi na tři roky, kterou nakoupí do portfolií institucionální investoři, například naše fondy či fondy Conseq. Za těchto 450 milionů si matka koupí podíl v bance a následně bude akcie ostatním akcionářům postupně odprodávat, tedy BankInu, Radimu Lukešovi a také Pale Fire a Tomáši Čuprovi.

Neuvažujete o tom, že byste dali v budoucnu akcie banky na burzu?

Pale Fire to má dokonce v podmínkách, tedy že po pěti letech může vyvolat vstup na burzu. A vzhledem k počtu akcionářů s tím skutečně počítáme. V horizontu pěti let bychom banku na burzu skutečně dát mohli, protože to dává smysl. U pojišťovny Simplea či penzijní společnosti Rentea máme také akcionáře z řad zaměstnanců či poradců a tam nám funguje interní sekundární trh, kde nám mohou akcie odprodat, případně je zobchodovat mezi sebou. U banky je burza vhodnější vzhledem k velikosti.

Jaké jsou náklady na založení banky? Nezvyšují se i vzhledem k průtahům?

Byly by to náklady, které bychom stejně měli. Netrápí mě náklady jako takové, protože bychom je stejně vydali. Mrzet nás může spíše posun, než banka začne vydělávat. Na druhé straně většina nákladů je z oblasti IT a ty se dávají do hodnoty investice a budou se kapitalizovat a odepisovat. Měsíční výdaje jsou zároveň snižovány výnosy z peněz, které nám aktuálně leží na účtech a stará se o ně oddělení treasury. Nyní je to 1,8 miliardy korun. Takže roční náklady na budování banky jsou okolo 200 milionů korun, možná i o něco více, ale proti tomu jde příjem z těchto výnosů.

Museli jste upravovat čísla v byznys plánu kvůli ekonomické situaci? Přišla válka na Ukrajině, ekonomické výhledy se zhoršily…

Ani ne. Byznys plán upravujeme neustále, a nejen kvůli těmto efektům. Měníme jej kvůli změnám úrokových sazeb a očekávání ohledně makroekonomického prostředí. Zároveň nejde o jeden byznys plán. Kolem něj jsou desítky stresových scénářů a variant, které pokrývají podobné situace. A osobně tam nevidím z hlediska současné situace dopad na to, jak bychom chtěli banku dlouhodobě dělat. Nemění to prostředí strukturálně tak, že bychom museli například přemýšlet, že budeme oslovovat jiné klienty, s jinou propozicí. To si nemyslím.

Jak se díváte na zavedení sektorové daně pro velké banky? Přece jen je to odvětví, do kterého vstupujete.

Windfall tax beru jako jednorázovou a nesystémovou věc. V bankovnictví ji považuji za nesmyslnou. Asi to může dávat smysl u energetických firem, otázka ale je, zda se to má řešit zdaněním či jiným způsobem. Říkám si, zda bude vláda nyní pokaždé zavádět mimořádnou daň, když ČNB zvýší repo sazbu? Jde to proti cíli, který zvyšování repo sazby má, tedy stáhnout peníze z oběhu. Pro všechny banky je toto pokyn „jdeme investovat“. Takže myslím, že u bankovnictví to není úplně šťastné, protože vyšší zisky spojené s růstem sazeb ČNB jsou standardně součástí ekonomických cyklů. Je to takové „čecháčství“ – někdo vydělává, ale něco se muselo udělat předtím, aby banky mohly začít vydělávat. Byly zde i fáze, kdy byly sazby ČNB na nule a peníze bankám nic nevydělávaly, a přesto je musely držet a poskytovat své služby. Takže u bank to považuji za nešťastné.

V čem vidíte sílu vaší banky, v čem budou její přednosti?

Těch novinek je víc. Některé jsou ve fázi, kdy je ještě nechceme zcela odtajňovat. Ale samotná filozofie je postavená na tom, že to bude komplexní péče o finance klientů. V aplikaci budou mít například kompletní přístup ke všem svým produktům. V aplikaci budou moci dělat úplně všechno, a to bez pobočky či internetového bankovnictví, kam vás často vedou i kvalitní aplikace jiných bank. Navíc všechny procesy naší banky budou digitalizované, což bude vyžadovat méně lidí, kteří to jinde zpracovávají ručně. To nám umožní šetřit peníze a mít lepší byznys model.

Dělali jste si průzkum mezi klienty Partners, zda budou chtít banku využívat, zda pro ně bude primární bankou?

Banka se relativně špatně marketingově prodává. Můžete například inzerovat vysokou úrokovou sazbu na spořicích účtech jako všichni ostatní a nalákat část lidí, že k vám dají peníze. Ale někdo jen tak nezačne používat aplikaci. Máme obrovskou výhodu, že velké množství klientů získáme z řad našich klientů. A to díky tomu, že jim to vysvětlí naši poradci. Je velký rozdíl, když uděláte reklamu, například billboard, a snažíte se tak nalákat klienty, nebo když jsem například na dovolené, vytáhnu aplikaci a přátelům ukážu, jak funguje. Předvedení aplikace trvá pět deset minut. A myslím si, že se nám povedla. Když ji ukazuji lidem, tak se jim líbí. A o tom to je – máme okolo dvou tisíc lidí, kteří budou aplikaci klientům ukazovat. 

Bude banka poskytovat hypotéky?

Určitě bude. Chceme se soustředit na OSVČ a případně další segmenty, které to dnes u bank nemají nejjednodušší. Bude několik věcí, na kterých bude banka vydělávat. A jednou z nich bude klasická úroková marže – vklady od klientů budeme dál půjčovat. A určitě budeme půjčovat i na hypotéky, protože těm rozumíme. Ale jsou produkty, o kterých víme, že je dělat nechceme a nebudeme. Půjde o takové úvěry, kde klientům hrozí, že se dostanou do dluhové spirály. Takže nebudeme prodávat dluhy na každém kroku, protože tomu nevěříme a ani naši poradci tomu nevěří. Druhá věc, na které budeme vydělávat, jsou produkty s přidanou hodnotou. Klasické bankovnictví samozřejmě bude zadarmo, ale je pár věcí, které ostatní banky nedělají a u kterých si říkáme, že když za ně klient zaplatí například 50 korun měsíčně, tak to bude win–win. Zejména když se díky tomu nezařadíme mezi banky tlačící nezdravé úvěry horem a spodem.

A další oblasti příjmů?

Patří mezi ně investování, tvorba kapitálu a to, že přes banku dokáže klient spravovat veškeré své finance. Nyní lze přes aplikace sjednat online okolo 30 produktů a budou přibývat další. Bude tam celá investiční platforma, sjednání penzí, životní pojištění a další.Co se hypoték týče, tak ty umíme a rozumíme jim. V dobrých letech uděláme v hypotečních úvěrech okolo 45 miliard korun, v horších 15 až 20 miliard, ale stále je to dohromady hodně. A myslím, že naše banka bude mít dobrou propozici na 10 procent z tohoto našeho objemu. Chceme se zaměřit na klienty z řad podnikatelů, kteří mohou mít u jiných bank problém se získáním hypoték. My s nimi umíme pracovat, protože máme specifický způsob hodnocení bonity. A i zde bude celý proces získání hypotéky online.

Co spotřební úvěry či kreditní karty?

Budeme tam mít omezení. Budeme nabízet cestovatelskou kreditku, protože věříme, že to má smysl. Ale chceme s ní pracovat tak, aby klienta nezadlužovala. Budeme mít i startovací kontokorent, ale primárně proto, aby klient mohl začít okamžitě využívat účet. Chceme nabízet spotřebitelské úvěry, ale jen konsolidační a velké, tedy účelové na koupi konkrétní věci, například vybavení bytu. Ale nechceme, aby si klienti kupovali na dluh třeba dovolenou.

Jak velký je ve vašem případě útlum v poskytování hypoték?

Obrovský. Nyní jsme od začátku roku, year to year, minus 56 procent. Takže zhruba podobně jako trh. Na měsíční bázi jsme meziročně už 80 procent minus. Zajímavé je, že nyní září a říjen byly z hlediska objemů podobné. Jsou to velmi nízká čísla, udělali jsme něco přes 600 milionů korun hypoték. Taková jsme měli tak před deseti lety. V minulosti jsme dělali okolo tří miliard za měsíc. Ale ještě na začátku roku jsme dělali hodně hypoték. Pokles byl pozvolný a až od června to začalo klesat prudčeji.

Jak vidíte příští rok? Máte už odhady?

Odhady vůbec nemáme. Je už skoro zbytečné je dělat. Na začátku minulého roku jsme si dělali odhady a trh očekávání hodně překonal. Letos jsme kvůli hospodaření odhady dělali, ale pokles trhu je výraznější. Takže na příští rok budeme v našich odhadech kvůli budgetu velmi konzervativní. Budeme počítat s tím, že se trh neprobudí.

A co by se muselo stát, aby se trh případně probudil?

Mohou nastat scénáře, že se probudí, a to pokud by se stalo několik věcí. První podmínkou je, že lidé nezačnou přicházet o práci, což asi nezačnou. Druhou podmínkou je, aby jim podniky i něco přidávaly, to ale uvidíme. Třetí je, že klesnou ceny nemovitostí, což se již částečně děje. A pokud by navíc ČNB uvolnila limity, co má, tedy DTI (poměr celkového zadlužení žadatele k ročnímu příjmu) a DSTI (poměr celkových měsíčních splátek a čistého měsíčního příjmu žadatele), tak by si hodně lidí mohlo uvědomit, že na to mají, že ceny klesly a že úroková sazba hypotéky není o jednom roce.Takže jsou zde nové trendy, například i růst nájmů, které mohou lidem naznačit, že hypotéka dává smysl. Myslím si, že to není až tolik o úrokových sazbách, ty tomu mohou samozřejmě případným poklesem hodně pomoci. Efekt je, zda mají lidé peníze a jsou nemovitosti dostupné… Navíc fixace lze nastavit například na jeden rok a pak refinancovat. Anebo si mohou lidé vzít hypotéku s delší fixací a sázet na to, že mohou bez poplatků či za nízké náklady hypotéku refinancovat, až budou sazby zase okolo dvou či tří procent. 

Občas se na LinkedInu vyjadřujete k různými dluhopisovým emisím. Jak se díváte na dění na trhu s všelijakými firemními dluhopisy? Nepoškozuje to i pověst regulovaných hráčů na trhu?

Nemyslím, že by nás to byznysově poškozovalo. Možná nás to poškozuje v tom, že lidé, kteří takové dluhopisy nabízejí, nemusejí splňovat žádná kritéria. Možná by mohli pracovat u nás, ale pokud někdo rozumí investování, tak nemůže něco takového prodávat. Takže tam nemáme průnik. A peněz u lidí je tolik, že si nemyslím, že nám konkurují u klientů. Jednou za čas narazíme na to, že některý z klientů dostane nabídku na nákup dluhopisů, a pak je na poradci, aby mu dokázal vysvětlit, že to je nesmysl.Osobně už jsem skoro rezignoval na myšlenku, že lze nabízení dluhopisů zregulovat na distribuční části. Říkám si, že lidé se musejí spálit, přijít o peníze, aby se poučili. Samozřejmě bych byl rád, kdyby existovala regulace, která nabízení dluhopisů nějakým způsobem omezí a bude výrazně trestat jednotlivce, kteří takové dluhopisy prodávají.

Zaznamenali jste i vy problémové poradce?

I v našem případě se občas objevují poradci, u kterých něco takového zjistíme. Máme na to nastavené tvrdé sankce, jsme ochotní jít až k soudu. Mimochodem před pár dny se ke mně dostala směnka na 600 tisíc vystavená na jaře od Fair Creditu. To už se přitom o problémech Fair Creditu vědělo, a přesto poradci jedné z konkurenčních poradenských firem na trhu takové směnky klientům nabízeli. A neřešili to. Pro klienta je samozřejmě těžké, že se k penězům nemůže dostat. A některé poradenské firmy na trhu nemají nastavené žádné sankce vůči poradcům, pokud něco takového dělají.

Další věc je kontrola, tedy kontrolní systém, který řeší, když poradce klientovi prodá něco mimo portfolio. Jde o to, jak to objevit, jak klient může zjistit, že něco nemá přes Partners a že se jedná o soukromou, a navíc zakázanou aktivitu poradce. Na to máme nástroje. Jako firma nemůžeme nést odpovědnost, pokud máme všechny tyto nástroje. Ale pokud někdo takové nástroje nemá, tak by za to měl nést odpovědnost. Dnes to bohužel odnese jen klient, a ne ten, kdo mu dluhopisy či směnky prodal. A já myslím, že odpovědnost by měla nést i distribuce, především daný jednotlivec, aby se distribuce poučila.

Zdroj: E15 Premium+