Válka na Ukrajině tlačí k větším kontrolám klientů i finanční instituce
Banky, pojišťovny, realitní kanceláře a další subjekty musejí více kontrolovat, komu poskytují své služby. Úřady měst a obcí zase musejí vědět, kdo se smí účastnit veřejné zakázky a kdo už ne. V praxi se pro tuto povinnost používá pojem AML (Anti-Money-Laundering).
„AML zákon upravuje pravidla pro identifikaci a kontrolu klientů nejen pro banky, ale i pojišťovny, nebankovní poskytovatele úvěrů, investiční společnosti, platební instituce, směnárny, realitní kanceláře, provozovatele hazardu, advokáty, notáře a každého, kdo přijímá hotovost nad 10 000 euro,“ vysvětluje analytik bankovních služeb a compliance skupiny Partners František Nonnemann.
Aktuálně to znamená, že banky, pojišťovny, realitní kanceláře a další musejí u každého klienta zjistit a zkontrolovat konkrétní lidi, kteří za něj jednají a kteří jej také fakticky kontrolují a mohli by instituci, byť nepřímo, zneužít k „vyprání“ špinavých peněz. Jedná se například o prostředky podporovatelů Vladimira Putina, kteří jsou na sankčních seznamech Evropské unie a mají ztíženou možnost, jak se svým majetkem nakládat.
Uvedené instituce v praxi musejí každého klienta detailně identifikovat při uzavírání transakce a kontrolovat jej i v jejím průběhu. Týká se to přitom nejen fyzických a právnických osob, ale i lidí jednajících za právnickou osobou.
„U právnických osob se přitom prověřují koneční majitelé, kteří fakticky danou společnost ovládají. I u nich je nutné zkontrolovat, zda nejsou na sankčních seznamech,“ vysvětluje Nonnemann.
Jak fungují sankce na Rusy v Česku
„Sankce na ruské oligarchy v praxi fungují méně, než by mohly,“ podotýká Jiří Skuhrovec, analytik datové společnosti Datlab, která sestavuje seznamy firem a ruských podnikatelů v Česku, jež jsou na sankčních seznamech EU.
„U mnoha firem je velmi obtížné s jistotou prokázat komu patří, nebo kdo z nich má prospěch. Takové firmy vidíme jako vlastníky hotelů v Karlových Varech, i jako dodavatele veřejných zakázek,“ uvádí Skuhrovec.
Česko spolu s Německem a Lotyšskem přitom patří k zemím, kde v EU působí nejvíce firem s vazbami na Rusko. Problém podle něj ale spočívá v obtížném průkaznosti vazeb těchto firem na ruské exponenty Putinova režimu.
„Spolehlivé ověření neexistuje. Alespoň přibližným vodítkem může být ministerstvem pro místní rozvoj doporučovaná služba sankce.datlab.eu. Zadáte IČO, poví vám, zda je zvýšené riziko vazby na Rusko či přímo sankcionovanou osobu,“ vysvětluje spolu s tím, že dalšími možnostmi jsou nástroje pro AML identifikaci a kontrolu od firem jako je CRIF, Bureau van Dijk nebo Bisnode.
„Ty dávají smysl. Ve vhodných případech doplní i přímo prověří vybrané obchodní partnery,“ doplňuje Skuhrovec. Využívat by je měly nejen finanční instituce, ale i české firmy a státní instituce, pokud zadávají veřejné zakázky.
Také ale upozorňuje i na další problém s tím spojený. A tím je občanství. Ruští podnikatelé a politici totiž velice často disponují takzvanými zlatými pasy. Občanství země EU získají na základě jimi zrealizované investice. A relativně levně lze dnes zlatý pas EU získat na Kypru či Maltě.
AML je čím dál náročnější
Jakkoli ze slov Jiřího Skuhrovce vyplývá, že sankce na problematické osoby z mimounijních zemí v praxi ke kýženému výsledku příliš nevedou, podle Františka Nonnemanna platí, že povinností pro finanční instituce ve vztahu k AML přibývá.
„Požadavků je stále více. Jsou to detailnější kontroly, zjišťování více informací a častější průběžné kontroly,“ potvrzuje a dodává, že v praxi to může u některých finančních institucí vést k pomalejšímu vyřizování žádosti o úvěr nebo obtížnější online obsluze klientů.
A samozřejmě i celkově vyšším nákladům finančních institucí. Což je znevýhodňuje oproti subjektům ze zemí mimo EU. V tomto ohledu pak přidává i zkušenost z Nizozemska, kde tamější banka Bunq chtěla pro velkou část AML kontrol, včetně kontrol transakcí klientů, používat nástroje umělé inteligence. To proto, aby ušetřila. Nizozemská centrální banka jí ale využití umělé inteligence zakázala.
„Centrální banka prostě chtěla víc manuální práce, víc lidí, kteří hodnotí jednotlivé transakce, řeší podezření na nějaké nekalé jednání, klasické formuláře pro dokladování příjmů atd. Bunq toto rozhodnutí ale napadla u soudu. Což není moc běžné. A poměrně překvapivě i vyhrála. Nizozemský soud řekl, že není důležitý průběh AML kontrol a monitoringu, ale výsledek,“ uzavírá Nonnemann.
Zdroj: iDnes.cz