Zrušení státní podpory by mělo na stavební spoření drtivý dopad. Produkt by postupně zanikl

Na slovenském trhu udělala podobný krok tamní vláda a podle obchodního ředitele poradenské skupiny Partners Jana Brejla to srazilo zájem o stavební spoření. „Slovenské stavební spořitelny začaly omezovat či úplně ukončovat svou činnost. Je očekávatelné, že k tomu samému by došlo i u nás,“ upozorňuje Brejl.

Podobně se vyjadřují i další experti. „Konec státní podpory by znamenal zásadní změnu, v podstatě zánik stavebního spoření,“ říká Libor Vojta Ostatek, hypoteční expert finančněporadenské společnosti Broker Trust.

Stavební spořitelny by se musely podle Ostatka proměnit v běžného poskytovatele úvěrů. Stavební spoření jako produkt by však skončilo. „Když podporu úplně zruší, produkt postupně zanikne,“ dodává bankéř, který si nepřál být jmenován.

Zastavil by se totiž příliv nových střadatelů. „Omezení benefitu v podobě státní podpory by se projevilo zásadním snížením atraktivity stavebního spoření i ochoty lidí spořit na bydlení. Zároveň by to ovlivnilo i možnosti spořitelen poskytovat úvěry,“ varuje Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

Stavební spoření stále nabízí zajímavé možnosti

Nízké riziko, slušný výnos, a to dlouhodobě. To jsou výhody stavebního spoření pro vkladatele. Zejména pro konzervativní klienty je podle analytičky Partners Marcely Mazákové spoření určitě zajímavé. Bez státní podpory spořitelny nabízí garantované zhodnocení ve výši okolo tří procent ročně. To je výrazně méně, než jsou úroky na spořicích účtech, které přesahují i šest procent. Se státní podporou se však zhodnocení vyšplhá až na více než 6,5 procenta, a to na několik let. To je výhoda oproti bankovním účtům, kde se navíc úročení mění rychle v závislosti na krocích ČNB.

V současnosti je toto spoření zajímavé i pro ty, kdo si chtějí vzít úvěr. „Úroky u řádných úvěrů ze stavebního spoření se pohybují okolo tří až 3,5 procenta, což je zhruba poloviční výše oproti aktuálním hypotékám,“ dodává analytik Broker Trust Roman Bečička.

Stavební spoření má však i nevýhody, protože peníze jsou na účtu vázány nejméně šest let.

Zrušení příspěvku od státu by výrazně snížilo zhodnocení úspor, které navíc klienti musí ukládat po dobu šesti let. Po celou dobu musí být uložené ve stavební spořitelně, jinak by střadatelé přišli o státní podporu. Úspory klientů pak využívají stavební spořitelny pro poskytování úvěrů.

„Stavební spoření v podobě, jak je známe, nemůže existovat bez zajištění stabilního přílivu vkladů do stavebních spořitelen. Jedině na jeho základě je možné kalkulovat tarify smluv a garantovat úrokové sazby úvěrů na roky dopředu,“ popisuje Jiří Šedivý, tajemník Asociace stavebních spořitelen.

Bez státního příspěvku by stavební spořitelny musely fungovat jako klasické banky. „Lidé by tak přišli nejen o garanci úrokových sazeb do budoucna, ale také o úvěry, které poskytují pouze stavební spořitelny. Jde o úvěry do dvou a dvou a půl milionu korun, bez zajištění zástavním právem k nemovitosti a současně se splatností dvacet až pětadvacet let,“ líčí Šedivý s tím, že slouží na větší rekonstrukce nebo pořízení družstevního bytu. Podobné půjčky bankovní domy podle něj poskytovat nemohou.

Na zhoršení přístupu domácností k bydlení i energetickým úsporám upozorňuje rovněž generální ředitel Modré pyramidy Michael Pupala. „Je velký rozdíl při splácení například tepelného čerpadla za 500 tisíc korun po dobu osmi let let, což je maximální možná splatnost u univerzálních bank, nebo až 25 let, jak to umožňují spořitelny,“ varuje. 

Bez státní podpory by stavební spoření nemohlo konkurovat jiným finančním produktům. „Aktuálně nabízí stavební spořitelny garantované zhodnocení po dobu šesti let ve výši tří procent,“ vyčísluje analytička Partners Marcela Mazáková. Banky ale nyní nabízí zhodnocení přes šest procent dokonce u spořicích účtů nebo termínovaných vkladů na jeden rok.

Až dotace od státu zvyšují zhodnocení u stavebka. „Při započtení státní podpory a různých akčních bonusů mohou některé smlouvy nabídnout zhodnocení i přes 6,5 procenta za rok,“ říká úvěrový analytik Broker Trust Roman Bečička.

Při spoření 1700 korun po dobu šesti let by tak klient při získání maximálního státního příspěvku ve výši dvou tisíc korun ročně a tříprocentní úrokové sazbě, kterou nabízí stavební spořitelny, získal podle kalkulačky serveru stavebky.cz výnos přes dvaadvacet tisíc korun.

Většina klientů spořitelen ale nevyužívá státní podporu v plné výši. „Za rok 2021 dosáhla průměrná podpora vyplacená na spořicí smlouvu 1497 korun. Za rok 2022 bude výsledná hodnota podobná,“ doplňuje Šedivý.

Celkem dá stát na podporu okolo čtyř miliard korun. „Jde zhruba o 0,25 procenta výdajů státního rozpočtu,“ srovnává Vošický s tím, že podpora umožňuje investice do bydlení.

Zdroj: HN.cz Archiv