Přehnaný optimismus? Podílové fondy výrazně rostly

Po chmurném výsledku roku 2022, kdy akciové i dluhopisové indexy skončily často i přes deset procent v minusu, přinesl leden naprostý opak a investoři si část loňských ztrát odmazali. Hlavním důvodem jsou překvapivě pozitivní makroekonomická čísla.

Asi největší podíl na růstu cen akcií a poklesu výnosu dluhopisů (a tím pádem růstu cen dluhopisů) mají klesající čísla o inflaci. Ta klesá nejen v USA, ale i ve většině zemí v eurozóně. Například německá inflace se dostala v lednu na 8,6 %, přitom ještě v říjnu byla na 10,4 %.

Výsledkem je, že investoři začali vsázet na měkčí měnovou restrikci, než jak vyplývá z komunikace hlavních centrálních bank. Blížící se konec zpřísňování měnových politik, pokles cen energií a evidentně klesající inflace jsou právě tím spouštěčem, který může vrátit optimismus na světové trhy.

Malý dárek investorům dala před pár dny americká centrální banka (Fed), která zvýšila základní sazbu už jen o čtvrt procenta. Ještě před koncem roku se věřilo v padesátibodové zvednutí.

Mnoho analytiků se domnívá, že podobně jako byla korekce v roce 2022 u některých akcií přehnaná, tak nebývalý lednový optimismus může zase zvednout ceny akcií na nesmyslné úrovně. Prozatím dobrá nálada přetrvává. A ani nová prognóza Světové banky, která snížila odhad růstu světové ekonomiky v roce 2023 ze tří na 1,7 %, nenahlodala očekávání investorů. 

Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice se pohybovala v lednu okolo 5,3 procenta. Za posledních 12 měsíců ztratili investoři v průměru 3,9 procenta.

Speciálně zaměřené akciové fondy zaznamenaly v posledním měsíci nárůst o 6,1 procenta, ale za poslední rok jsou stále o 7,7 procenta níže. Důvodem lepšího výkonu akciových fondů mimo hlavní trhy je prudké zotavení technologického sektoru a lepší výkonnost některých menších regionálních trhů. Například pražská burza se v lednu posunula o slušných 11 procent výše.

Posun myšlení investorů směrem k nižším sazbám pomohl hlavně technologickému sektoru, který v roce 2022 nejvíce trpěl. Například akcie společnosti Meta (Facebook) jen v lednu vyskočily o 24 procent.

Investoři také silně vnímají pokles cen ropy, plynu a elektrické energie v posledních měsících. Pro zajímavost: cena plynu a ropy je o 20 procent níže, než byla před rokem – a to bylo ještě před začátkem konfliktu na Ukrajině.

Lednový pokles výnosů, respektive růst cen dluhopisů stál za pozitivní výkonností kvalitních dluhopisových fondů. Průměrná cena kvalitních dluhopisových fondů za měsíc vzrostla o 1,2 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou fondy nepatrně v plusu 0,3 procenta, čemuž pomáhá především vysoká základní sazba, za kterou fondy mohou nyní ukládat své zdroje.

Korekce rizikových prémií související se pozitivní vlnou na akciových trzích posunula nahoru ceny rizikových dluhopisů. Proto fondy rizikových dluhopisů zvýšily svoji hodnotu o 2,6 procenta. Meziročně jsou níže o 3,7 procenta.

Důvěra České národní banky v brzký pokles inflace, vysoké devizové rezervy a posilující koruna pomáhají snížit vedle inflace i výnosy státních dluhopisů. K růstu jejich cen přispíval také podobný trend v zahraničí, kde je inflace řádově níže.

Nicméně: máme za sebou leden, kdy mnoho dodavatelů energií a služeb přehodnocuje své ceníky. Navíc zmizí efekt dotace elektrické energie, proto se ještě nejspíše dočkáme zvýšení inflace. Za leden očekávám vysoký nárůst ze současných asi 16 procent směrem ke 20 procentům. Naštěstí by to mělo být poslední takto vysoké číslo. Inflace následně začne – i kvůli takzvanému base efektu a silné koruně – rychle klesat k deseti procentům. Na konci roku už bude pod deseti procenty.

Smíšené fondy v souladu s akciovými i dluhopisovými razantně rostly. Jejich průměrná hodnota se zvýšila meziměsíčně o tři procenta, meziročně ztrácejí tři procenta.

Zdroj: penize.cz