Inflace pod kontrolou není, potvrdil to i vývoj na burzách

Investoři se znovu začali obávat přitvrzení centrálních bank v jejich měnové politice. Obavy vyvolala data o inflaci v eurozóně a v USA, která ukázala, že inflaci nemají centrální banky zdaleka pod kontrolou, jak se ještě na začátku roku myslelo.

„Na první pohled inflace jednoznačně klesá, ale pokud se zaměříme na jádrovou inflaci, zjistíme, že stále ještě roste, a tedy že se drahota začíná přelévat více do služeb a produktů, což je mnohem nebezpečnější fenomén,“ vysvětluje hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Jádrová inflace nezahrnuje například ceny energií, ceny potravin, pohonných hmot a obecně vylučuje položky s administrativně regulovanými cenami. Patří k významnému ukazateli, který sledují centrální bankéři.

„Výsledkem růstu inflace je, že investoři přestali věřit na brzký obrat v chování centrálních bank, a tedy v potenciálně nižší úrokové náklady. Očekávání restriktivnější měnové politiky negativně dopadlo nejen na ceny akcií, ale vyšší úroky způsobily korekci i na dluhopisových trzích,“ doplňuje Martin Mašát.

Inflace mimo kontrolu upozorňuje na dlouhodobější problémy ekonomiky. Centrální banky sice vyššími úroky inflaci potlačí, ale utlumí ekonomiku, která je už tak v problémech. A pokud mluvíme o trzích, tak například v USA analytici počítají s recesí jako s hotovou věcí.

„Ano, inflace je stále problém. Americká centrální banka Fed se bude primárně soustředit na její podchycení. Nicméně recesi se s největší pravděpodobností nevyhneme,“ potvrzuje portfolio manažer společnosti Amundi Alec Murray z Bostonu s tím, že úroky Fed zvedne docela jistě na hladinu pěti procent.

Další vývoj mají v ruce centrální banky

Aktuální rozpoložení sil ve světové ekonomice tvrdě ovlivňuje i dění na finančních trzích. Zatímco Amerika již očekává budoucí recesi, Evropa stále těží z toho, že ceny energií se vrátily na předválečnou úroveň. Což podle Martina Mašáta dokládá i skutečnost, že zatímco evropský akciový index EURO Stoxx 500 je letos v plusu skoro 12 procent, americký index S&P 500 vzrostl pouze o asi 3 procenta.

„A podobně odlišně se vyvíjely tyto dva trhy v únoru, kdy evropské akcie skončily lehce v plusu a americké propadly o -3 procenta,“ dodává s tím, že Evropu dříve či později ale znovu dostihne skutečnost, že vývoj války na Ukrajině se ke svému konci, jak se zdá, rozhodně nechýlí.

A to se promítlo, jak vyplývá z Partners indexu podílových fondů, i do únorového vývoje hodnoty majetku českých investorů v podílových fondech. Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice se pohybovala v únoru okolo -0,9 procenta. Za posledních 12 měsíců ztratili investoři v průměru -3,0 procenta.

• PIF-AK – fondy investující do akcií vyspělých zemí
• PIF-SPEC – fondy investující do nerozvinutých zemí a další speciální strategie (okrajové trhy, jednotlivé sektory apod.)

Speciálně zaměřené akciové fondy zaznamenaly v posledním měsíci pokles o -2,5 procenta a za rok jsou stále o -4,1 procenta níže. Důvodem horšího výkonu akciových fondů mimo hlavní trhy je pokračující korekce cen akcií v Indii a Číně.

„Na druhou stranu, například pražská burza se i v únoru posunula o slušných 6,3 procent výše a od začátku roku je hlavně díky akciím ČEZ o 17 procent v plusu,“ dodává Martin Mašát. Nutno ale dodat, že ČEZ je aktuálně specifický případ. Ve hře stále zůstává jeho případné kompletní zestátnění, na což reagují i jeho akcie.

České státní dluhopisy už nejsou to, co bývaly

Česká meziroční inflace byla v lednu 17,5 procenta. Dosáhla pravděpodobně svého letošního maxima a bude v průběhu roku klesat. Bohužel, rekordně vysoký deficit státního rozpočtu a nelichotivé chování jádrové inflace způsobily výprodej dluhopisů. Například 10letý český státní dluhopis měl na konci února výnos 5,0 procent, což je o půl procenta výše než na počátku měsíce.

Ne příliš dobré vyhlídky českých dluhopisů vzhledem k hospodaření Česka se tak promítá i do investic do dluhopisových fondů. Únorový růst výnosů, respektive korekce cen dluhopisů, stála za negativní výkonností kvalitních dluhopisových fondů.

„Průměrná cena kvalitních dluhopisových fondů za měsíc poklesla o -0,3 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou fondy bohužel nepatrně v záporu -0,3 procenta. Korekce cen dluhopisů je nyní z velké míry kompenzována možností ukládat za sedm procent u České národní banky,“ vysvětluje Martin Mašát.

•     PIF-DLUH – fondy se státními a kvalitními korporátními dluhopis
•     PIF-HY – fondy s investicemi do rizikových a spekulativních dluhopisů

Opětovný nárůst rizikových prémií a souběžné zvýšení výnosů posunulo ceny rizikových dluhopisů dolů. Proto fondy rizikových dluhopisů snížily svoji hodnotu meziměsíčně o -0,4 procenta. Meziročně jsou níže o -1,5 procenta.

Smíšené fondy v únoru také nepotěšily

Smíšené fondy v souladu s akciovými i dluhopisovými fondy zaznamenaly také negativní výkonnost. Jejich průměrná hodnota se snížila meziměsíčně o -1,0 procento a meziročně ztrácí -2,9 procenta.

Smíšené fondy kombinují investice do termínovaných vkladů, dluhopisů a akcií nebo do otevřených podílových fondů. Tyto fondy volí spíše konzervativní investoři, kteří se nechtějí vystavovat riziku vyplývajícího z kolísavých akciových trhů, ale zase nechtějí sázet pouze na jistotu v podobě dluhopisových fondů.

Zdroj: iDnes.cz