KOMENTÁŘ: Vrátí se nízké úrokové sazby? Rozhodne se to na trhu práce

Za dnešní úroveň úrokových sazeb vděčíme inflaci. Je to jiná situace, než známe z nedávné minulosti, kdy růst sazeb vyvolal přehřívání české ekonomiky nebo realitního trhu. Hlavní světové centrální banky i ČNB prezentují dvojcifernou inflaci jako dočasnou a předvídají, že za rok touto dobou se vrátíme ke zdražování jen kolem 2 % ročně. Neobsazená pracovní místa a vysoké přírůstky mezd roztočí inflační spirálu, ať se bankéři snaží, jak mohou.

Pravdou je, že centrální banky ani jinou předpověď zveřejnit nemohou, protože by jinak vyvolaly podezření, že se nevěnují své práci. Otázkou zůstává, zda jde o předpověď reality nebo jen „manažerský cíl“. U nás doma se očekává, že zdražování zkrotí zejména dvojciferné tempo poklesu cen paliv a mírný pokles cen potravin.

Dále to, že vysoké úrokové sazby ochladí realitní trh, mírná recese zkrotí utrácení i investice a silná koruna omezí dovoz inflace ze zahraničí. Nižší inflační tlaky tak vytvoří prostor pro rychlé snižování úrokových sazeb. Zbrojaři mají zelenou

Nepromluví ale silně jiné faktory, které by mohly udržet úrokové sazby nahoře? Těmi hlavními můžou být relativně silný růst, zhoršující se stav veřejných financí a dlouhodobě přehřátý trh práce. Všechny úzce souvisí s dalším vývojem války na Ukrajině.

Při studiu na VŠE v roce 1994 nastoupil do Československé obchodní banky jako úvěrový analytik. V ČSOB působil do roku 2018, vypracoval se na šéfa korporátního bankovnictví, později řídil restrukturalizaci ČSOB po akvizici Investiční a poštovní banky. V roce 2013 se stal členem představenstva ČSOB a byl zodpovědný za retailové pobočky a Poštovní spořitelnu. Poté i za pojišťovnu, penze, trhy a investice a nakonec za transformaci, která obsahovala IT, inovace, platby a spotřebitelské úvěry. V červnu 2021 se stal součástí týmu Partners pro start banky.

Různé scénáře – a to jak dlouhý vojenský konflikt, tak rychlé obnovení celistvosti Ukrajiny v původních hranicích – vytvářejí zcela nové impulsy, díky nimž se fungování ekonomik nevrátí do stavu před rokem 2020. Vládní výdaje na obranu porostou totiž závratným tempem jak po dobu konfliktu, tak po jeho ukončení.

Dlouhé války vyhrávají továrny a agresivita Ruska nezmizí ani po případném debaklu ukrajinské invaze. Možná jen změní formu. Náklady na bezpečnost země, které byly 30 let na okraji pozornosti, se stanou prioritou.

Kompenzovat tyto výdaje úsporami by bylo velmi tvrdé a nebude to možné. Poroste tak veřejný dluh a uvolněná rozpočtová politika bude vyvolávat inflační tlaky. Stát bude muset veřejný dluh atraktivně úročit, aby přilákal investory, čímž určí spodní hranici dlouhodobých úrokových sazeb. Lidé budou stále chybět

Podobně proinflačně se zachová i trh práce. Zchladit by ho mohla hlubší globální recese, tu ale nikdo neočekává. Nejen kvůli vyšším výdajům na zbrojení, souvisejícím investicím do obranných kapacit a poptávce po potřebných surovinách.

Paralelně totiž probíhá intenzivní reorganizace globálních dodavatelských řetězců, která zohledňuje „nová“ rizika, jako je například nespolehlivost nedemokratických režimů. To zvyšuje poptávku po zdrojích i kvalifikované práci v bezpečných zemích. Zde není pozice Česka vůbec slabá a může i posilovat cestou nových zahraničních investic.

Naše budoucí konkurenceschopnost i omezení inflace však narazí na rigiditu a uzavřenost omezeného českého trhu práce s prakticky nulovou nezaměstnaností. Trh se sice trochu oživil příchodem pracovníků z Ukrajiny, ale zatím jejich zapojení většinou neodpovídá jejich kvalifikaci, o profesním růstu a stabilizaci ani nemluvě.

A dokážeme si vůbec představit, co se stane s českým pracovním trhem až po skončení války bude potřeba ukrajinských mozků a rukou doma, na novém trhu, který bude součástí EU, a bude tak nabízet zcela jiné příležitosti než Ukrajina před ruskou invazí, a to i řadě Čechů? Jaké jsou ekonomické výzvy

Hlavní výzvou centrálních bank je boj s inflačními očekáváními. K tomu využívají finanční nástroje, které mají k dispozici. O jejich účinnosti ale v našich podmínkách nerozhodnou ani realitní trh, ani dražší půjčky domácnostem.

Spíše to budou různé automatické nebo automatizovaně požadované valorizace zabudované do fungování existujícího pracovního trhu a agenda vlády, pokud jde o rozšiřování nabídkové strany trhu práce o kvalifikovanou pracovní sílu získanou ze zahraničí.

Právě na trhu práce se tak rozhodne jak o inflaci, tak o budoucí úrovni úrokových sazeb. Neobsazená pracovní místa a vysoké přírůstky mezd roztočí inflační spirálu, ať se bankéři snaží, jak mohou.

Vzhledem k tomu, že zvýšení otevřenosti pracovního trhu je dlouhodobá agenda, neočekávám žádný překotný pokles úrokových sazeb. Myslím, že sazby kolem 5 až 7 % se udrží po dobu několika let a spíše budeme muset počítat, že hypotéka za 6 až 8 % je nový normální stav.

Zdroj: iDnes.cz