Boj s inflací rozhodně není bezbolestný ani vyhraný, říká ekonom
Co se musí stát, aby se finanční trhy vrátily k růstu? „Především se musíme vypořádat s inflací. Zároveň nesmí eskalovat válka na Ukrajině,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz portfolio manažer Partners investiční společnosti Martin Tománek.
Loni prošly finanční trhy výrazným poklesem, investoři většinou zaznamenali pokles majetku. Objevily se však také příležitosti k nákupům. Využil jste je jako portfolio manažer?
Přesně jak říkáte, v roce 2022 se na trhu objevily výprodejové ceny. Akciové trhy zaznamenaly výrazné poklesy a zároveň prudce klesaly i ceny dluhopisů. Když se podíváme do historie, tak současně klesající ceny akcií i dluhopisů jsou vzácným jevem. Čas od času se to ale stane.
Tedy jste „nakupoval“?
Když se tyto příležitosti objeví, řekl bych, že je až povinností každého seriózního investora nebo portfolio manažera nakupovat levné akcie. Tedy pokud má k dispozici hotovost. A přesně to jsme v minulém roce dělali v naší investiční společnosti.
Na druhé straně chci varovat před příliš jednoduchým uvažováním. To, že nějaká akcie poklesne o čtyřicet procent, ještě neznamená, že je levná. Před pádem mohla být třeba nesmyslně předražená a po něm se stala jen drahou.
Jak vidíte vývoj na finančních trzích letos? Lze očekávat návrat k růstu? A pokud ano, co se musí stát, aby k němu skutečně došlo?
To, že globální akcie zaznamenaly v roce 2022 nejhorší výkonnost od finanční krize 2008, je vlastně dobrá zpráva.
Na burze je to v zásadě jednoduché. Platí, že čím vyšší ceny akcií jsou, tím nižší jsou očekávané budoucí výnosy. A naopak. Čím nižší ceny akcií, tím zajímavější budoucnost.
Osobně netuším, jestli letos akcie skončí v kladném nebo záporném pásmu. Zaměřuji se na delší horizont – a tam jsem optimista.
A jak se ptáte, co se musí stát, abychom viděli návrat k růstu. Především se musíme vypořádat s inflací. Zároveň nesmí eskalovat válka na Ukrajině.
Globální technologické firmy propouštějí a vážná rizika hrozí i evropským průmyslovým firmám. Co očekáváte od ekonomik vyspělých zemí v letošním roce?
Neočekávám žádné černé scénáře. Tady bych chtěl investory varovat před všemi těmi prodejci strachu, co se na našem finančním trhu pohybují. A že se jich urodilo!
Mezinárodní měnový fond právě teď zvýšil svůj odhad růstu globální ekonomiky pro rok 2023 a uvedl, že růst je „překvapivě odolný“. Důležitou roli hraje Čína, která se rozhodla přehodnotit svou politiku nulové tolerance vůči covidu. Ta si vybírala krutou daň na růstu čínské i globální ekonomiky. Do toho výrazně klesají ceny energií. To je jednoznačně pozitivní vývoj.
Česká ekonomika aktuálně neroste, prochází technickou recesí…
Samozřejmě zdaleka ne všechno je pozitivní. Některé ekonomiky jsou v horší kondici. Zmíním třeba Velkou Británii. A boj s inflací rozhodně není bezbolestný, domácnosti a firmy se musí změněným podmínkám přizpůsobit. Finančně slabé firmy to neustojí. Stejně tak ty domácnosti, které se předlužily v době nízkých úrokových sazeb. Ale jak jsem říkal, černé scénáře se nekonají.
Říká se, že finanční trhy obrací trend, že rostou zhruba půl roku před odezněním hospodářského útlumu. Myslíte, že se růstu trhů dočkáme už letos?
Už jsme se vlastně dočkali, protože v lednu akcie svižně rostly. Americké o víc než šest procent, ale třeba technologický index Nasdaq přidal hned jedenáct procent. A velice dobře si vedly i evropské akcie a akcie rozvíjejících se trhů.
Každopádně si netroufám říct žádnou prognózu pro zbývajících jedenáct měsíců. Svým založením jsem dlouhodobý investor a krátkodobé tržní výkyvy mě zajímají jen proto, abych mohl případně nakoupit další akcie ve slevě.
Hlavním faktorem budoucího vývoje je zvládnutí inflace. Jak vidíte její další vývoj?
Inflace v posledních měsících klesá, to je povzbudivé. Ceny energií šly výrazně dolů a dodavatelské řetězce už fungují lépe. Na druhé straně je příliš brzy na to, abychom prohlásili boj proti inflaci za vyhraný. Zastávám názor, že základní příčinou toho inflačního problému jsou naše předchozí měnové a rozpočtové excesy.
Centrální banky udržovaly příliš dlouhou dobu úrokové sazby extrémně nízké a vlády neváhaly vytvářet obří rozpočtové deficity. Tím vznikly podmínky pro velký návrat inflace. Pokud se chceme s inflací skutečně vypořádat, potřebujeme vyšší úrokové sazby delší dobu. A stejně tak zodpovědnější hospodaření ze strany vlád. Osobně si myslím, že rychlý návrat ke stabilní dvouprocentní inflaci je málo pravděpodobný.
Zdroj: iDnes