Udržitelné investování se stalo trendem, říká investiční analytik

Martin Tománek je investiční analytik Partners. Vystudoval politologii na Univerzitě Hradec Králové. Na finančním trhu se pohybuje od roku 2007. V Partners se věnuje sestavování investičních portfolií pro bonitní klientelu a školení v oblasti investic.

Stále sílícím trendem jsou investice do společensky odpovědných firem. Tedy firem, které uplatňují ve svém podnikání ESG (kritéria pro udržitelné investování pozn. red.) principy. Jak vnímáte tento trend?

Trend udržitelného investování je jednoznačně evidentní. V posledních letech se objevilo mnoho udržitelných fondů a ty spravují čím dál větší majetek. Téma udržitelnosti mnohé investory upřímně zajímá. Pro ně už nejsou důležité jen a pouze zisky.

Co přesně značí udržitelné investování?

Představme si dva akcionáře, tedy investory, co mají podíl v určité firmě. Jednoho označíme za tradičního, druhého jako udržitelného investora. Ten první přijde za managementem své firmy a zeptá se: „Co děláte pro to, abyste zvýšili zisky firmy?“ Ten druhý, udržitelný investor, se kromě ziskovosti zajímá i o další věci. Jak se firma chová k životnímu prostředí, jak nakládá s odpadem. Jestli má konkrétní a realistický plán, jak snižovat emise skleníkových plynů. A tak dále.

Ale udržitelnému investorovi jde také o zisky, je to tak?

Samozřejmě, jde mu také o zisky. Je to v jeho zájmu. Ale nejde mu o zisky za každou cenu. Nebo lépe řečeno, oproti tradičnímu akcionáři je citlivější na ty další faktory – environmentální a společenské.

Mluvíte o ziscích za každou cenu. Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Tak třeba udržitelný investor by si nikdy nekoupil akcie ropné společnosti British Petroleum, přestože ta nedávno ohlásila rekordní zisky.

Asi víte, na co narážím. BP je firma, která je spoluviníkem jedné z největších ekologických katastrof v dějinách. Mám na mysli explozi ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Tehdy do moře unikala ropa skoro tři dlouhé měsíce, s příšernými důsledky pro ekosystém. Následná vyšetřovací komise uvedla, že velkou roli při vzniku havárie měla snaha zainteresovaných firem ušetřit peníze.

Co jiný příklad?

Třeba Boeing. To je firma, která upřednostnila zisky před bezpečností cestujících a posádek. Tady mluvím o těch dvou haváriích letadel Boeing 737 MAX v letech 2018 a 2019. Základní příčinou tragédií byla snaha firmy ušetřit náklady a maximalizovat tak zisky. Jednoduše řečeno, Boeing ignoroval varování, že letadlo 737 MAX není bezpečné.

Jaké jsou výhody tohoto udržitelného způsobu investování?

Vezmu to trochu oklikou. Bill Gates ve své knize „Jak zabránit klimatické katastrofě“ píše, že důležitý je spotřebitel. Ten může například snížit emise svého domova tím, že instaluje chytrý termostat, izoluje okna, kupuje efektivní spotřebiče. Dále může spotřebitel třeba jednou nebo dvakrát týdně vynechat maso a snížit tak emise, za které je zodpovědný.

Když půjdeme o krok dál, tak podobný signál mohou vyslat naše úspory. Tím, že budeme směřovat své peníze do firem, které se chovají zodpovědně. Do firem, které se snaží být součástí řešení a nikoli problému.

Dosavadní studie ukazují, že udržitelný investor může dosáhnout podobných výnosů jako investor tradiční. Samozřejmě další studie budou postupně vznikat. Uvidíme, jaká budou data ode dneška třeba za deset let. Závěry jsou ale zatím pozitivní.

A jaké jsou nevýhody?

No, jak to jen říct. Zkrátka, zajímavé výnosy se občas skrývají na ošklivých místech. Učebnicovým příkladem jsou ropné společnosti. Jejich akcie si v uplynulém roce 2022 vedly skvěle. Byla to jedna ze vzácných výjimek. Zatímco akcie obecně klesaly, akcie ropných firem svižně rostly.

Například ty americké o víc než 60 procent. A další nevýhoda, která může zmást nejednoho investora. Ratingové agentury se občas neshodnou, jestli je nějaká firma lídrem, co se týče ESG kritérií. V praxi vidíme, že jedna agentura označí určitou firmu za lídra v udržitelnosti, ale druhá ji pokládá za průměrnou. A to je v tom lepším případě. Hodně záleží na metodologii.

Nedávno se tyto fondy dostaly do popředí zájmu v USA, kde jim politici hrozí regulací. Co se stalo?

V Americe se teď někteří republikáni snaží potrestat ty investiční společnosti, které pokládají za nepřátelské vůči ropným firmám. V hledáčku mají například BlackRock, největšího správce majetku na světě. Pro představu, když si vezmeme dvacet největších udržitelných fondů v USA, tak pět z nich spravuje právě BlackRock. Více než jakákoli jiná investiční firma.

V jiných svých fondech zase ale nabízí akcie právě společností ze sektoru fosilních paliv. Nicméně nejedná se pouze o tuto jednu investiční společnost. Stejnému tlaku čelí i evropské finanční skupiny jako UBS nebo BNP Paribas. A vývoj se liší napříč americkými státy.

Pokud se investor rozhodne dávat peníze do takto zaměřených fondů, co by měl zohledňovat ve svém výběru?

Měl by se především zajímat o investiční strategii fondu. Tam totiž mohou být velké rozdíly. Například některé fondy se zaměřují na lídry v udržitelnosti. Jiné chtějí především vyřadit fosilní paliva a případně i další kontroverzní byznysy. Některé fondy jsou u těch fosilních paliv striktní a zcela se jim vyhýbají. Jiné jsou ale ochotné koupit i akcie ropné firmy, pokud tato firma postupně přechází k obnovitelným zdrojům. A dál by se měl investor zaměřit na náklady. Jednoduše řečeno, aby si nekoupil zbytečně drahý fond.

Zdroj: iDnes.cz