Likvidace škody u autonehody: Na fakturu, nebo na rozpočet?

Jedna z prvních otázek při ohlašování pojistné události a vzniklé škody na majetku v důsledku dopravní nehody od operátorky pojišťovny je, jestli chce poškozený likvidaci řešit na fakturu nebo rozpočtem. Mnohé řidiče položená otázka překvapí a netuší v tu chvíli, která z nabízených variant je pro jejich vozidlo ta výhodnější.

„Při hlášení pojistné události po dopravní nehodě, kdy jsem byla poškozenou, mě překvapila otázka, jakým způsobem chci řešit likvidaci škody, jestli na fakturu, nebo rozpočtem,“ potvrzuje 33letá Jana, u níž šlo navíc o vůbec první dopravní nehodu za její kariéru řidičky.

Podle ní nepatřila operátorka k těm trpělivějším pracovníkům a požadovala po ní rozhodnutí nejlépe okamžitě, aniž by jí přesně vysvětlila, o co konkrétně jde a podle čeho výběr zvolit.

„Pochopila jsem jen, že na fakturu znamená opravu auta, kdy si finanční vyrovnání mezi sebou vyřídí pojišťovna a vybraný autoservis. A tak jsem se hlavně kvůli pohodlí rozhodla pro tuto variantu,“ popisuje paní Jana.

Jak se později ukázalo, udělala dobře. Byť šlo pouze o docela náhodný a krátce promyšlený výběr. Otázkou ale zůstává, čím se při rozhodování mezi likvidací škody na fakturu a na rozpočet řídit, aby nebyl už tak dopravní nehodou na majetku poškozený ještě více škodný.

Hlavní indicií je stáří auta

Před konečným rozhodnutím si mají lidé podle doporučení odborníků z oblasti likvidace škod na majetku uvědomit, že při volbě opravy na fakturu sice opravu servisu vyrovná pojišťovna, ale musí si obvykle vybrat jen z jejích smluvních partnerů.

„Pojišťovna se sítí smluvních partnerů chrání před použitím předražených náhradních dílů nebo nadceněné práce techniků či autoopravářů, která by šla za ní. Ve smluvních servisech si ceny a procesy oprav průběžně kontroluje,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Upozorňuje, aby poškozený vyžadoval nejen opravu na fakturu, ale také započtení znehodnocení vozu, jehož cena se jako havarovaného při prodeji snižuje. K tomu je vhodné využít znaleckého posudku.

Při opravě v jiném než smluvním servisu podle něj může dojít k rozdílům mezi zprůměrovanými cenami práce a náhradních dílů pojišťovny a dané autoopravny. Rozdíl pak musí uhradit majitel vozidla.

Pokud se poškozený rozhodne pro pojistné plnění formou rozpočtu, je postup zpočátku o něco složitější. Především u zručnějších vlastníků starších vozidel ale může být tento způsob likvidace škod finančně výhodnější. Pojistná událost se opět nejprve hlásí pojišťovně, která má plnit.

Obvykle do tří pracovních dnů se poškozenému ozve její likvidátor, který obhlédne poškozené vozidlo a vyčíslí rozsah škody. Při lehčím poškození, jako je odřený lak či rozbité okno, přistupují některé pojišťovny k úspornější praxi, kdy likvidátor určí rozsah škod pomocí videohovoru a fotodokumentace. „Podle likvidátorem určenému rozsahu škody pojišťovna vyčíslí konečnou výši pojistného plnění, přičemž vychází z průměrných cen práce a náhradních dílů s určitou procentní amortizací materiálu,“ vysvětluje Kučera.

Použití peněz nikdo nekontroluje

Po stanovení ceny pojistného plnění už pojišťovna odesílá peníze na účet poškozeného. A je pouze na něm samotném, jak s penězi od pojišťovny skutečně naloží. Tedy, jestli je použije na opravu auta nebo za ně pojede na dovolenou.

Nicméně likvidaci škody rozpočtem doporučují odborníci především majitelům starších vozidel, nikoli novějších jako měla paní Jana. V neautorizovaných servisech totiž poškozený obvykle sežene díly, které bývají od těch originálních podstatně levnější. I cena práce je v těchto autoopravnách o něco příznivější.

„Plnění rozpočtem může být výhodné i pro majitele starších aut, kteří si jej dokážou opravit svépomoci, třeba doma v garáži. Vždy by při svých dovednostech ale měli myslet hlavně na bezpečnost,“ upozorňuje finanční poradce.

Záznam o nehodě a přítomnost policii

Při dopravní nehodě, kdy nedojde ke zranění nebo usmrcení osob, řidiči často tápou, zda k ní přivolat policii. Ne každý totiž dokáže určit, zda je vzniklá škoda na majetku menší než sto tisíc korun. V takovém případě, pokud nedošlo k poškození majetku třetí osoby (například dalšího vozidla, veřejného osvětlení, aj.), se nemusí k incidentu volat policisty. K pojistnému plnění pak postačí pojišťovně vyplněný a podepsaný záznam o dopravní nehodě s jejím nákresem.

Doporučuje se ale také vytvořit fotodokumentaci celkového pohledu i detailů a podepsat s viníkem prohlášení o zavinění nehody. Případě si vzít kontakt svědka nehody kvůli tomu, kdyby si viník později k zavinění nehody neměl „Když nejsou důkazní prostředky, pak se vše za takové situace špatně řeší,“ vysvětluje Kučera.

Dále zákon vždy hovoří o zřejmé škodě na zúčastněných vozidlech nebo věcech v nich přepravujících do sto tisíc korun. Nikdo tak nepředpokládá přesný odhad škody na stokoruny ani tisícikoruny. „Pojišťovna by měla plnit i u likvidace škod převyšujících sto tisíc korun bez přivolané Policie ČR, kdy poškozený nemohl předpokládat takový rozsah škody, protože nebyla na první pohled zřejmá,“ říká závěrem Kučera.

Jedním dechem ale dodává: „Je dobré v případě pochybností volat tísňovou linku Policie ČR, protože může takový hovor pojišťovna vyžadovat, když by následně škoda sto tisíc korun přesáhla. Objevily se bohužel případy, kdy pojišťovna odmítla plnění nad uvedou škodu.“

Zdroj: iDnes.cz