Zájem o stavební spoření klesá. Čeká se na škrty

Po loňském nejlepším výsledku od roku 2010 letos zájem Čechů o stavební spoření uvadá. Podle informací z trhu mnozí lidé se založením nové smlouvy čekají, zda vláda státní příspěvek zruší, nebo jak ho omezí.

Tři z pěti společností, které na trhu působí, zaznamenaly v letošním prvním čtvrtletí dvouciferný propad počtu nových smluv o spoření.

Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) sjednala za leden až březen o 18,5 procenta méně nových smluv o stavebním spoření než ve stejném období loňského roku. „Jedním z důvodů poklesu je bezpochyby diskuse o státní podpoře, která vzbuzuje nejistotu a odrazuje klienty. Je to ale i aktuální situace na finančním trhu, která v současné době nahrává krátkodobým finančním instrumentům,“ říká Jiří Neumann, ředitel vkladů a řízení změn Stavební spořitelny České spořitelny.

Stavební spořitelna Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky hlásí za první čtvrtletí pokles počtu nových smluv zhruba o 15 procent. „Je způsoben také diskusemi okolo budoucnosti stavebního spoření. Částečně se na tom podepsal i pokles zájmu o úvěry, protože mnozí klienti uzavírali stavební spoření právě kvůli možnost získat úvěr. To však kvůli napjatému domácímu rozpočtu a vysokým cenám nyní často odkládají,“ vysvětluje mluvčí Pavel Zúbek.

Podobně svůj zhruba desetiprocentní meziroční pokles nových smluv zdůvodňuje i Raiffeisen stavební spořitelna. „I s ohledem na aktuální vyjadřování členů vlády v médiích na adresu stavebního spoření považujeme náš výsledek za adekvátní. Meziroční srovnání není úplně relevantní, protože závěru prvního loňského prvního čtvrtletí nám končila klientská akce, v níž se projevil zvýšený zájem o nové smlouvy,“ komentuje to Michal Noha, ředitel produktového managmentu.

I přes pokles nových smluv u zmíněných tří spořitelen je celkový výsledek sektoru za první tři měsíce srovnatelný s loňským lednem až březnem, a to díky vyšším prodejům ČSOB stavební spořitelny (dosud známé jako Liška) a Moneta stavební spořitelny.

Podle Petra Kielara, který vývoj trhu dlouhodobě analyzuje a provozuje web stavebky.cz, stojí za úspěchem Monety (meziroční nárůst o 88 % za první čtvrtletí) její akce v lednu a únoru, kdy za založení nové smlouvy na spoření nabízela klientovi bonus 2000 korun a dostala se tím na přední pozici na trhu.

„Těch důvodů úspěchu Monety ale může být víc a těžko se v tuto chvíli analyzují. I po skončení této akce si Moneta vede docela dobře, i když v březnu meziroční pokles také zaznamenala,“ dodává Kielar.

V případě ČSOB Stavební spořitelny je podle něj hlavním důvodem zvýšených prodejů silná obchodní síť. „Jde o spořitelnu s tradičně zkušenými poradci, kteří jsou zřejmě schopni lépe než konkurenti přesvědčit klienty k následným smlouvám,“ říká Kielar. ČSOB navíc založení nové smlouvy zhruba od poloviny února podporuje prémií 2500 korun pro klienta, nicméně obdobnou akci měla od začátku roku i Buřinka.

Propad zájmu o stavební spoření potvrzují finanční poradci. „Začátkem roku se jednalo o pokles o 10 až 15 procent. V březnu to ve srovnání s rokem 2022 bylo o 50 procent,“ říká obchodní ředitel poradenské Partners Jan Brejl.

„Míra zhodnocení stavebního spořeni je oproti spořícím účtům či jiným nástrojům relativně nízká. A především: pokud bychom odečetli efekt státní podpory, která je nyní předmětem politické diskuze, byla by ještě nižší. Lidé proto vyčkávají, jak se podmínky změní,“ myslí si Brejl. Vyčkávání nahrává i to, že pro získání státní podpory za celý rok stačí poslat peníze na novou smlouvu klidně až těsně před koncem roku.

Nejistota se týká nejen lidí, kteří si chtějí smlouvu vůbec poprvé sjednat, ale i klientů, kteří poslední dobou splnili podmínku šesti let spoření, mohli ukončit smlouvu bez sankcí a vybrat si své úspory včetně státního příspěvku.

„Klienti často v minulosti uzavírali nové, takzvané následné smlouvy. Nejistota kolem budoucnosti stavebního spoření však mnohé z nich od toho zatím odrazuje,“ říká bankéř, který si kvůli citlivosti trhu nepřál zveřejnit jméno. Výhodnost stavebního spoření na nových smlouvách sice vychází zhruba na 6,5 procent ročně, což je stále o něco lépe než na současných spořicích účtech, ale jen při měsíční úložce 1700 korun.

„Úspory z ukončovaných smluv často lidé převádějí na spořicí účty a čekají, jak to dopadne se státní podporou. Klienti, kteří spoří kratší dobu a nechtějí si vzít úvěr, častěji předčasně ukončují své méně výhodné smlouvy a peníze převádějí na spořicí účty. I za cenu ztráty státní podpory,“ popisuje bankéř současnou situaci.

Za celý rok 2022 sjednaly stavební spořitelny 486 tisíc nových smluv, což bylo o osm procent než v předcházejícím roce, vyplývá ze statistik ministerstva financí. V letošním prvním čtvrtletí to bylo zhruba 135 tisíc nových smluv.

Zrušení podpory stavebního spoření vládě doporučuje Národní rozpočtová rada vlády (NERV) jako jedno z opatření snížení schodku státního rozpočtu. Stát na něj v posledních letech přispívá více než čtyřmi miliardami ročně.

Podle ekonomů stavební spoření vznikalo v době, kdy v Česku byl nedostatek kapitálu a neexistoval trh s hypotékami. V současnosti komerční banky mají dostatek kapitálu a dlouhodobých vkladů, které mohou sloužit k financování bydlení. Stavební spoření podle ekonomů funguje spíš jak státem dotované spoření pro část lidí, ale financované je z daní všech.

Návrh na snížení, respektive zrušení státní podpory stavebního spoření, připravuje ministerstvo financí jako součást úsporného balíčku, který má od příštího roku snížit schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard korun.

Maximální státní podpora u stávajících smluv by se mohla snížit na polovinu, tedy ze současných 2000 na 10000 korun ročně. U nových smluv by se podpora mohla zrušit úplně, řekl před necelým měsícem mluvčí ministerstva Tomáš Weiss pro CNN Prima News.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánoval balíček opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Místopředseda vlády Marian Jurečka v nedělních Otázkách Václava Moravce ČT uvedl, že návrhy vláda představí začátkem května.

Finální jednání na úrovni předsedů vládní koalice už probíhají, ale do přijetí konečného politického rozhodnutí už ministerstvo nebude jednotlivá opatření blíže komentovat, odpověděla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení na dotaz webu Peníze.cz ohledně aktuálního stavu návrhu.

Také podle České bankovní asociace jednání o podobě státního příspěvku nejsou ukončena. „Jednání o finální podobě státní podpory stále probíhají a jejich postup nebudeme zatím komentovat,“ říká mluvčí asociace Radek Šalša.

Stavební spořitelny mimo jiné argumentují tím, že omezením státní podpory by především lidé s nižšími příjmy přišli o možnost dostupných úvěrů na bydlení.

„Na stavební spoření je obecně potřeba se dívat jako na ekosystém, který má v sobě jak spořicí, tak úvěrovou část. Spořicí část nabízí garantovaný výnos po dobu šesti let a alternativní produkt s obdobným rizikem a ročním výnosem, který se nyní pohybuje mezi šesti až sedmi procenty na trhu neexistuje. Díky spoření má klient možnost získat okamžitě překlenovací úvěr a navíc získává opci na levný úvěr ze stavebního spoření,“ vyjmenovává přínosy Šalša.

Šéfové stavebních spořitelen v poslední době zdůrazňují, že jsou připraveny pomoci s přechodem na energeticky úsporné bydlení. „Svými službami a expertízou mohou poskytnout státu hotovou a kontrolovanou infrastrukturu, kterou je možné začít okamžitě využívat pro spolehlivé a cílené rozdělování dotací a podpor českým domácnostem. Zájemce by si tak na jednom místě vyřídil jak financování své investice, tak žádost o státní dotaci,“ shrnuje mluvčí asociace.

Stavební spoření nabízí v Česku pět bankovních skupin – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta a Raiffeisenbank. Celkový počet smluv ve fázi spoření dosahoval ke konci loňského roku zhruba 3,2 milionu.

Činnost stavebních spořitelen podléhá přísné regulaci. Peníze vkladatelů mohou investovat jen do úvěrů, které souvisejí s bydlením, a jsou tak z pohledu nesplácení bezpečnější než spotřebitelské nebo podnikatelské úvěry. Přebytečné peníze mohou ukládat jen do bank, případně do nejbezpečnějších cenných papírů jako jsou státní dluhopisy.

Sjednaná úroková míra na spoření musí být pro klienta pevná po dobu šesti let spoření. Zároveň ve smlouvě musí být od začátku i pevný úrok, za který získá klient řádný úvěr – ten může být maximálně o tři procenta vyšší, než je úrok na spoření.

Kvůli regulaci tak mohou být rozdíly v nabídkách jednotlivých spořitelen minimální. Konkurenční boj se dříve projevoval hlavně v časově omezených akcích, kdy spořitelny zpravidla novým klientům „odpouštěly“ poplatek za uzavření smlouvy. I to se ale změnilo. ČSOB už tento poplatek v ceníku nemá, Buřinka ho od roku 2020 neuplatňuje. V ostatních spořitelnách, které tento poplatek v ceníku zachovaly, není v současné době problém získat smlouvu se spořicím tarifem zdarma.

Stavební spořitelny naopak po klientech dál vyžadují poplatek za vedení účtu v řádu stovek korun ročně. Poplatky z vkladů se přitom v klasických bankách vyskytují jen výjimečně u takzvaných nadměrných vkladů. V naprosté většině bank si lidé už mohou zvolit i běžný účet bez poplatků.

Zdroj: Peníze.cz